50 nezlatých let

15.08.2021 | Filip Blaha, Radek Cieslar, Ketevan Kartsydze, Jan Mošovský

Dnes je tomu 50 let od konce mezinárodního měnového, finančního a obchodního uspořádání, pro které se podle místa konání ustavující konference zažil název bretton-woodský systém. 15. srpna 1971 učinil americký prezident Nixon krok, kterým Spojené státy jednostranně ze systému vystoupily, a dolar se tak stal plně fiatovou měnou.

Studenti za svobodu proto k tomuto výročí vydávají studii, kterou najdete na odkaze níže. Kromě faktického popisu systému samotného obsahuje i shrnutí argumentu jeho předkladatelů a následných zastánců, stejně jako argumenty jejich zásadních liberálních odpůrců. Nakonec jsme oslovili řadu českých liberálních ekonomů, jejichž vyjádření k dnešnímu výročí ve studii rovněž najdete.

O bretton-woodském uspořádání se často mluví jako o posledním měnovém systému založeném na zlatém standardu. Z pohledu liberálního ekonoma nemůže být toto tvrzení více vzdáleno realitě. Americký novinář Henry Hazlitt vždy varoval případné liberální příznivce Bretton Woodsu, že tento systém nepředstavuje a nikdy nepředstavoval návrat ke zlatému standardu, naopak se jednalo spíše o standard směny zlata  [gold-exchange standard]. Právě Henry Hazlitt proslul jako jeden z  nejznámějších liberálních kritiků bretton-woodského systému, ale mezi libertariány nebyl zdaleka jediný. To, před čím Hazlitt a další kritici varovali, nakonec vyústilo v krach celého systému a uzavření zlatého okna 15. srpna 1971. 

Opačný pohled na Bretton Woods měl pochopitelně John Maynard Keynes a Harry Dexter White – dva hlavní autoři vzniklého systému – a i jejich současní následovníci. V kontrastu s liberální kritikou brettonwoodského zlatého “pseudo standardu” je jistě zajímavý i pohled jiného keynesiánského ekonoma a to Paula Samuelsona, který naopak zastával názor, že brettonwoodské uspořádání je, vzhledem k ostatním tehdejším alternativám, pro zastánce zlatého standardu, jednoznačně výhrou.

A jakkoliv se může zdát, že jde opět pouze o americkou problematiku, opak je pravdou. Nejen, že některé z pozůstatků institucích vzniklých na základě dohod z Bretton Woods z roku 1944 dodnes ovlivňují světové dění, jako například Mezinárodní měnový fond, ale českoslovenští exiloví ekonomové a politici byli i mezi 730 delegáty ze 44 spojeneckých zemí, kteří se podíleli na utváření dohod, a patřili mezi podporovatelé britského návrhu lorda Keynese: „Po schválení oficiálního stanoviska vládou informoval ministr Lichner prezidenta Beneše, který sám později vyzdvihoval Keynesův teoretický i praktický přínos v měnových otázkách,” píše Tomáš Nikodym.

Další z námi oslovených odborníků, Pavel Potužák, pro nás porovnat zásadně rozdílné argumentů kritiků systému, zastánce plovoucích směnných kurzů Miltona Friedmana a jejich odpůrce Friedricha Hayeka. Věnuje se i analýze rozpadu bretton-woodského uspořádání, když říká, že: „bretton-woodský systém se nakonec rozpadl i kvůli neochotě emitenta kotevní měny, tedy amerického dolaru, disciplinovat svou měnovou politiku”.

Spolu s Jiřím Nohejlem se dále věnují rozboru monetární politiky a vývoje peněz v posledních 50 letech po pádu Bretton Woodsu. Jiří Nohejl se ve svém příspěvku pozastavuje nad tím, jak daleko jsme na cestě k lepším penězům skutečně za poslední půl-století dospěli, když přirovnává projekt facebookové Libry k SDR Mezinárodního měnového fondu a Keynesovým zamýšleným bancorem.

Jaký je však nakonec správný recept na zdravé peníze a monetární politiku? Námi oslovení odborníci i většina liberálů, jejich argumenty studie popisuje, jsou ve shodě, že to není žádná alespoň nepatrně realistická forma zlatého standardu. Je to však denacionalizace peněz, nebo  „hledání alternativy zcela mimo systém,” jak píše Dominik Stroukal?

To už zůstává otázkou pro čtenáře. Náš text mu snad pomůže v tom, aby se v systému z Bretton Woodsu zorientoval a vytvořil si na něj vlastní pohled. Konec konců, kdy jindy je k tomu lepší příležitost, když právě na dnešek připadá padesát let od rozpadu Bretton Woodsu.

Zobrazit PDF Zobrazit EPUB

---

Pomozte nám šířit svobodu

Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.

Podpořte nás Sdílet na Facebooku

Sledujte nás!

Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!

---