23. 2. 2025 | Tomáš Novotný | 5 minut čtení
Donald Trump se po čtyřleté pauze vrátil do Bílého domu a hned od prvního dne se ukazuje, že jeho vláda bude jiná než ta předchozí. Zatímco jeho příznivci slaví velkolepý návrat, první kroky Donalda Trumpa vyvolávají obavy ohledně oslabování brzd a protivah, právního státu a osobních svobod.
Mezi libertariány vyvolalo pár týdnů nazpět nadšení především jeho rozhodnutí omilostnit Rosse Ulbrichta (BBC), jenž byl doživotně odsouzen za provozování darknetového tržiště Silk Road a pro mnohé se stal symbolem boje proti přebujelé státní represi. Tento krok však ostře kontrastuje s jinými rozhodnutími, která posilují moc exekutivy na úkor jednotlivce. V tomto článku se podíváme na autoritářské tendence, jež se objevily během prvních několika dní Trumpova druhého funkčního období.
Vládnutí exekutivními příkazy: Pokus o obejití kongresu?
Jedním z prvních znaků autoritářských tendencí je rozsáhlé využívání exekutivních příkazů. Exekutivní příkazy jsou nařízení prezidenta, která mají do značné míry stejnou moc jako federální zákon. Prezidenty bývají nejčastěji používány k rychlému prosazení politiky, zejména v oblastech, kde kongres selhává nebo je rozdělený.
Exekutivní příkazy samy o sobě nejsou v americkém systému neobvyklé, ale jejich nadměrné používání může podrývat systém brzd a protivah, jenž má za úkol zabránit koncentraci moci v rukou jednoho člověka (ACLU).
Během svého prvního funkčního období mezi lety 2017 až 2021 vydal Donald Trump 220 exekutivních příkazů. Ty byly zaměřeny zejména na migraci, obchod, energetiku a zdravotnictví (Federal Register). Po znovuzvolení to vypadá, že Trump bude pokračovat v nastoleném trendu. V den inaugurace začal zrušením 78 exekutivních nařízení schválených Joe Bidenem a podepsal přes 20 exekutivních příkazů v rámci realizace jeho předvolebních slibů. To je více, než kdy podepsal v den inaugurace jakýkoliv z předešlých prezidentů USA (USA Today).
Pokud se exekutivní moc vymkne kontrole, nemusí být snadné ji později navrátit zpět. Prezidenti se sice pravidelně obměňují, ale pravomoci, které si uzurpují mohou zůstat. Tohle chování může varovat před rostoucím trendem k autoritářskému vládnutí, kde prezident využívá exekutivní příkazy, aby prosadil svou politiku bez souhlasu Kongresu. To může mít dlouhodobé důsledky pro demokratické procesy v USA.
Omezení migrace a deportace ve velkém
Administrativa Donalda Trumpa oznámila plány na masové deportace nelegálních přistěhovalců. Od ledna 2025 plánuje USA deportovat 660 až 1100 přistěhovalců denně. Na roční bázi by to činilo asi 300 000 deportací, což je daleko od „miliónů a miliónů“ imigrantů, které Trump slíbil deportovat (The Conversation). I přes to masové deportace a nejasná pravidla mohou vést ke zvýšené svévoli exekutivy a ohrožení práv jednotlivců. Nově umožněné rozsáhlé razie zase mohou vést k násilnému oddělováni rodin a deportacím bez řádného soudního procesu. Pokud Trump naplní svůj slib masových deportací, tak výzkumy ukazují, že taková politika by byla značně nákladná pro všechny v USA, včetně běžných občanů a podniků. Deportace z USA, zejména v takovém rozsahu, jaký navrhuje Trump, by měly mnoho praktických důsledků.
1. Ztráta pracovních sil
Mnozí imigranti v USA vykonávají nízko kvalifikované práce, například ve stavebnictví nebo zemědělství, ale i v mnoha dalších sektorech (CMS). Masová deportace by mohla způsobit značný nedostatek pracovní síly v těchto odvětví, což by mohlo vést ke zvýšení cen a celkovému poklesu ekonomiky. V takovém případě se přibližně se odhaduje pokles HDP o 5,1 bilionu dolarů během příštích deseti let.
2. Vysoké náklady na deportaci a ztráta daní
Podle odhadů by realizace masové deportace v měřítku, ve kterém ji plánuje Trump mohla stát přes 500 miliard dolarů, neboť je finančně náročný na logistiku, bezpečnost, právní procesy a další administrativní náklady. USA by zároveň přišla o miliardy daňových příjmů. Nelegální migranti, i když nemají status občana, často přispívají do americké ekonomiky prostřednictvím spotřeby, ale také platí daně, například skrze daně z prodeje (CMS).
3. Rozpady rodin
Mnozí imigranti mají v USA rodiny, včetně dětí, které se narodily v USA a jsou americkými občany. Deportace rodičů by vedla k rozdělení mnoha rodin, což může mít psychologické a sociální dopady na děti, ale i dospělé (Global Children).
4. Zvýšení kriminality
Lze se domnívat, že masové deportace mohou způsobit, že lidé, kteří byli dříve integrováni do americké společnosti, se budou uchylovat k nelegálním aktivitám. V mnoha případech, pokud se člověk ocitá na okraji společnosti nebo se cítí v bezpráví, ztrácí postupně zábrany.
5. Zhoršení přístupu k základním potřebám
Deportace mohou znamenat návrat do zemí, kde jsou omezené možnosti. Například v oblasti práce, vzdělání nebo zdravotní péče. To může vést k zhoršení kvality života, nezaměstnanosti a chudobě.
6. Zvýšení rasového napětí
Masová deportace, zejména pokud se bude vnímat, že určité skupiny jsou cíleně vyřazovány, může vést k vyššímu etnickému a rasovému napětí. Tento proces by přispěl k hlubší sociální a politické polarizaci USA.
Z libertariánského hlediska jsou takové masové deportace problémové, neboť posilují státní moc na úkor individuálních svobod. Ekonom a libertarián Walter Block argumentuje, že omezení migrace je neslučitelné s libertarianismem. Podle jeho názoru jsou hranice svévolné a násilně vynucované, proto nemohou poskytnout žádné ospravedlnění pro omezování pohybu imigrantů nebo emigrantů (Wiki34).
Odklon od mezinárodní spolupráce
Další záležitost, pro kterou se Trump po svém návratu rozhodnul je ukončení spolupráce s Radou OSN pro lidská práva (UNHRC). Tato rozhodnutí byly učiněna v den, kdy se Trump setkal s Izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem (Novinky). To může značit posun americké zahraniční politiky směrem k izolacionismu a oslabení mezinárodní spolupráce. Oproti izolacionismu má globalizace celou řadu výhod, mezi něž patří: zvýšení obchodních příležitostí, lepší optimalizace výroby, větší přístup k novým technologiím a inovacím, snížení chudoby, zvýšení kulturní diverzity, mezinárodní spolupráce ve vědě, vzdělávání a další (Velocity Global).
Odstoupení od mezinárodních organizací jako je UNHRC, může signalizovat neochotu podléhat mezinárodnímu dohledu v oblasti lidských práv.
Tyto kroky mohou mít dlouhodobé důsledky pro postavení USA na mezinárodní scéně, včetně oslabení jejich vlivu v globálních otázkách lidských práv a humanitární pomoci.
Omezení lidských práv transgender osob
Během svého druhého funkčního období podnikl prezident Donald Trump kroky směřující k omezení práv transgenderových osob a redefinici genderových politik v USA. Mezi prvními bylo například nařízení, které stanovilo, že federální vláda bude uznávat pouze dvě neměnná pohlaví – muž a žena. Rovněž tímto nařízením je vyžadováno, aby všechny federální dokumenty používaly termín pohlaví místo gender (BBC).
Vtipný na tomto nařízení je fakt, že vědecká chyba vložena do formulace tohoto nařízení odkazuje na početí jako na čas určující naše pohlaví. Problémem je, že během prvních několika týdnů po početí, se všechny embrya řídí „ženským“ vývojovým plánem. Podle tohoto nařízení, by byl tedy každý ženského pohlaví.
Dalším krokem bylo ukončení ochrany pro transgender osoby v amerických ozbrojených silách, což znamená, že trans lidé již nemohou sloužit v armádě. Toto rozhodnutí vyvolalo kritiku ze strany obhájců lidských práv, kteří jej považují za diskriminační (SAN).
Tyto kroky Trumpovy administrativy zcela porušují individuální svobody a práva transgender osob a ukazují, jak stát může svévolně omezovat práva jednotlivců na základě genderu, rasy, vyznání nebo jakýchkoliv jiných kritérií, která se mu budou zrovna hodit.
Cla jako nástroj nerovnosti
Cla a další obchodní bariéry jsou často prezentovány Trumpem jako opatření na ochranu domácího průmysl (ČT24). Historicky i v současnosti však mají negativní dopady především na nízkopříjmové skupiny a rozvojové země (World Bank). Ve střednědobém horizontu vedou k poklesu vývozu a produktivity, dále k nárůstu nezaměstnanosti a nerovnosti (IMF).
Ve svém druhém funkčním období zatím Trump uvalil cla na Čínu a navrhl také zavedení cel na Mexiko a Kanadu v rámci jeho snahy chránit americká pracovní místa a snížit deficit. Slovy Trumpa je cílem těchto cel vyvinout tlak na tyto státy, aby splnili určité závazky, například v oblasti imigrace nebo přísunu drog (BBC). Zároveň pro všechny státy uvalil cla ve výši 25 % na hliník a ocel (iDNES).
Obchodní bariéry, jako jsou cla, omezují přirozený a svobodný tok zboží mezi národy. Tyto intervence státních orgánů narušují tržní mechanismy a zvyšují náklady na produkty, což v konečném důsledku poškozuje jak výrobce, tak spotřebitele. Mnoho ze rozvojových zemí jsou závislé na exportu do USA, a pokud jsou jejich produkty zasaženy vysokými cly, jejich ekonomice klesne produktivita a export, což následně povede ke zvýšení nezaměstnanosti, stagnaci ekonomického růstu a prohlubování nerovnosti. Takové zásahy do trhu jsou nelegitimní, neboť porušují svobodu jednotlivců a jejich právo na dobrovolnou výměnu. K dosažení udržitelného globálního obchodního systému je nutné opustit od protekcionistických politik a zaměřit se na svobodnou a dobrovolnou výměnu mezi národy.
Obvinění Ukrajiny
Trump nedávno obvinil Ukrajinu z odpovědnosti za vypuknutí války s Ruskem. Přesněji slovy, že Ukrajina „nikdy neměla začínat tuto válku“ (EuroZprávy). Prezident Volodymyr Zelenskyj označil tato slova za dezinformace, kterými také jsou (iDNES). Trump tímto vyjádřením úmyslně zkresluje realitu. Ve skutečnosti byla napadena Ukrajina Ruskem, což je agresivní čin, který porušuje jakékoliv principy svobodné společnosti. Takové výroky mohou odvádět pozornost od skutečných viníků, v tomto případě Ruska a ospravedlňovat agresi. Každý pokus o bagatelizování ruské agrese nebo o házení viny na nevinné státy jde naprosto proti jakémukoliv principu pravdy nebo spravedlnosti.
Závěr
První kroky druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa představují posun směrem k posílení exekutivní moci a omezení některých lidských práv. Rozsáhlé využívání exekutivních příkazů, snaha o kontrolu nad nezávislými agenturami a omezení práv jednotlivců vyvolávají obavy z oslabování systému brzd a protivah, který je klíčový pro udržení demokratických principů a v rámci americké ústavy pro omezování státního vlivu nad životy lidí.
Masové deportace nelegálních migrantů, odstoupení od mezinárodní spolupráce, zavádění cel, šíření dezinformací a omezení práv transgenderových osob přinášejí nebezpečí pro lidská práva a svobody. Z libertariánského hlediska jsou takové kroky obzvlášť problematické, protože posilují státní moc a zasahují do individuálních práv a svobod.
I když Trumpův ekonomický program může v určitých ohledech rezonovat s libertariánskými hodnotami, jeho autoritářské tendence a použití státní moci k prosazení své politiky by měly být pro všechny zastánce svobody alarmující. Libertariáni by měli být konzistentní ve své kritice autoritářství, bez ohledu na to, zda přichází od progresivistů nebo konzervativců. Svoboda není samozřejmostí a pokud nebudeme dnes bránit individuální svobody, zítra se může stát, že je ztratíme úplně.
