15. 9. 2024, původně vydáno 6. 8. 2019 | José Niño | 4 minuty čtení
Dne 17. května 2019 město Denver dekriminalizovalo v referendu užívání a držení psilocybinových hub. Nicméně hlasování bylo poměrně napínavé, neboť iniciativa byla schválena jen těsným poměrem 50,5 % ku 49,5 %.
Denver však nebyl v podobném vývoji drogové reformy osamocen. Některé okresy v Texasu nyní zavádějí volnější vymáhání drogových zákonů.
Den před denverským referendem okresní prokurátor okresu Bexar Joe Gonzales veřejně prohlásil, že jeho úřad nebude zatýkat lidi, kteří vlastní malé množství tvrdých drog, jako je heroin, kokain a metamfetamin. Konkrétně se jedná o držení 0,25 gramu a méně, které si dle něj nezaslouží využití prostředků police v trestním řízení. Gonzalez rovněž uvedl, že jeho úřad přestane stíhat osoby, které vlastní méně než 28 gramů marihuany.
Okres Bexar nebyl v Texasu jediný. Státní zástupce okresu Dallas John Creuzot v dubnu vydal prohlášení, že jeho úřad již nebude stíhat případy prvního držení marihuany ani osoby, u nichž bylo nalezeno stopové množství tvrdých drog pod 0,01 gramu. Podobně i okres Travis zavedl politiku „volné ruky“ pro držení tvrdých drog s hmotností nižší než 0,01 gramu.
Od roku 2012, kdy se voliči v Coloradu zapsali do historie legalizací marihuany, ji legalizovalo již 10 amerických států a Washington D.C. Zdá se, že válka proti drogám je pomalu na odchodu a Overtonovo okno přijatelnosti legalizace marihuany se postupně posouvá proliberálním směrem. Navrhovat legalizaci marihuany už není tak pobuřující. Jak již bylo zmíněno, i silně republikánské státy, jako je Texas, přehodnocují svou politiku prosazování marihuany. Bude jen otázkou času, kdy konzervativnější státy začnou tuto drogu legalizovat nebo alespoň dekriminalizovat.
Reforma protidrogové politiky v oblasti tvrdších drog bude náročná. Další fáze ukončení války proti drogám však bude pravděpodobně náročnější.
Ryan McMaken poukázal na to, že u hlasování o psilocybinových houbách nepřišlo k urnám tolik voličů, jako tomu bylo u předchozích iniciativ souvisejících s marihuanou. Předchozí denverskou volební iniciativu z roku 2007, která zařadila konopí mezi nejnižší priority prosazování práva, podpořilo 57 procent voličů. Na rozdíl od marihuany bylo případů psilocybinových hub velmi málo, jak zdůraznil McMaken ve svém článku: Městský prokurátor poznamenal, že „pouze 11 z více než 9 000 drogových případů předaných k možnému stíhání v letech 2016-2018 se týkalo psilocybinu“.
V podobném duchu hraje znalost drog podstatnou roli při změně veřejného mínění o drogové válce. Jacob Sullum z časopisu Reason vznáší jistou oprávněnou připomínku ohledně obeznámenosti lidí s drogami a toho, jak formuje jejich názory na potenciální legislativu: „Hlavním faktorem, který poháněl podporu veřejnosti pro dekriminalizaci a legalizaci marihuany, byla rostoucí obeznámenost s touto drogou. Podle Národního průzkumu užívání drog a zdraví vyzkoušelo marihuanu 45 procent Američanů starších 12 let.“
Zdá se, že nedávný tlak na legalizaci marihuany se shoduje s jejím všeobecným kulturním přijetím a zkušenostmi lidí s touto drogou. Jinak je tomu s tvrdšími, „exotičtějšími“ drogami, jako jsou psilocybinové houby, které se podle Sulluma netěší takové oblibě jako marihuana: „Pro srovnání, podle údajů NSDUH vyzkoušelo psilocybin 9 % Američanů starších 12 let, což je pětina odhadu pro marihuanu. Rozdíl je ještě větší, pokud se podíváme na užívání v posledním roce: V případě „halucinogenů“ (zahrnujících LSD, MDMA, PCP a řadu dalších psychedelik a psilocybin) jsou to 2 procenta oproti 15 procentům u marihuany. Psychedelika jsou stále relativně exotická, a proto děsivější.”
Zdá se, že drogy, které se zdají být exotičtější, mají menší šanci zvítězit v místních snahách o legalizaci.
Proč je ukončení války proti drogám důležité
Cesta k ukončení celé války proti drogám bude skutečně plná překážek. Někde se však začít musí. Ještě před několika desetiletími byla legalizace marihuany považována za naprosto okrajový problém. Nyní je legalizace marihuany všeobecně přijímaným politickým návrhem. Ať tak či onak, aktivisté za legalizaci drog budou v této bitvě hrát dlouhou hru.
Je potřeba zopakovat, jaké škody napáchala válka proti drogám v Americe. Nejenže se stala pro americkou vládu fiskální dírou – podle odhadů se na realizaci této kampaně od jejího zahájení v 70. letech minulého století vynaložil jeden bilion dolarů –, ale vedla také k tomu, že policejní sbory překročily své pravomoci a pomohla v Americe vytvořit bezprecedentní průmysl masového věznění.
Dobrou zprávou je, že četné reformy trestního soudnictví přijaté v celé zemi zmírnily tresty pro pachatele nenásilných drogových trestných činů. Tradičně republikánské státy, jako je Georgia a Texas, zatím vedou v tomto úsilí. Tyto kroky jsou solidními prvními kroky a ukazují, že tradiční model vymáhání drogových trestů začíná ztrácet na přitažlivosti i mezi konzervativními zákonodárci.
Decentralizace a lokalizace jsou nejlepšími způsoby, jak ukončit drogovou válku
Podobně jako v otázce práv na držení zbraní se nejoptimálnější přístupy k protidrogové reformě skládají z aktivismu na státní i lokální úrovni. Texas na to jde správně, když se zaměřuje na úřady státních zástupců ve velkých městských centrech, jako jsou Austin, Dallas a San Antonio. Nakonec se tento impuls přenese i na státní úroveň.
To opět ukazuje, proč jsou státy, města a obce klíčem k prosazování svobody a decentralizace. Konvenční politika lidem vnutila představu, že jediným hybatelem politických změn v Americe je federální vláda. Upřímně řečeno, správně zvolení úředníci v Kongresu a soudy nás vždy budou maximálně zachraňovat před nadměrnou federální mocí.
Decentralizace není jednoduchý proces, ale je třeba ji provést. Decentralizace je to, co učinilo západní civilizaci velkou, a v důsledku toho byla pilířem amerického politického experimentu. V minulém století se Amerika od tohoto neokázalého aspektu západní politiky odchýlila. Dobrou zprávou však je, že drogová problematika vrátila do veřejného diskurzu nulifikaci a další decentralizační strategie.
Decentralizace není chybou, ale spíše vlastností amerického systému. Čím více si to budeme uvědomovat, tím snazší bude urovnávat budoucí politické spory a obnovovat svobody, které si postupně uzurpovala federální vláda.
Z originálu přeložil Ondřej Chlubna.
Chcete o legalizaci vědět více?
Zajímáte se o legalizaci nebo následky války proti drogám? Přijďte 26. 10. 2024 na konferenci Legalizujme v Praze, kterou pořádáme s partnery CZEPS, Czeched Substance a Magazín Konopí.
Pomozte nám šířit svobodu
Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.
Podpořte nás Sdílet na Facebooku
Sledujte nás!
Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!
