21.07.2021 | Students for Liberty CZ
Lidské jednání, Etika svobody, Atlasova vzpoura, nebo Anarchie, stát a utopie jsou zásadní díla, o kterých žádný zastánce svobodné společnosti nemohl neslyšet. Jaké však byly okolnosti a dobový kontext jejich napsání, a jaké byly životní osudy jejich autorů?
O tom jsme se bavili téměř přesně před rokem na naší sérii Liberty All Stars, kde jsme se věnovali životu a dílu některých z nejznámějších a nejzásadnějších přátel svobody. Naši skvělí hosté mluvili o méně známých příbězích nejznámějších nepřátel státu, jako Ludwig von Mises, Murray Rothbard, Friedrich Hayek nebo Ayn Rand, i o známých osudech a dílech těch u nás méně populárně známých liberálů jako Lysander Spooner, Bruno Leoni, nebo Robert Nozick.
V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí těchto sedmi přednášek, a rozcestník na jejich záznamy, pokud vás příběhy hvězd liberalismu zaujmou více.
Lysander Spooner
Dnes jeden z méně známých bojovníků za svobodnou společnost a anarchista, Lysander Spooner (1808-1887), za svého života vystřídal mnoho profesí. Přestože nikdy nenavštěvoval vysokou školu, pracoval jako právník, na protest proti zákonům, které považoval za státem uzákoněné překážky pro chudé v praktikování práva. Stát Massachusetts toto znevýhodňující pravidlo v roce 1836 zrušil.
Nejde o jediný Spoonerův střet se státem a jeho mnoha institucemi. Jako podnikatel Spooner vyzval se svou American Letter Company americkou poštu. Jako právní teoretik a zastánce přirozenoprávních myšlenek stál proti státu v otázce legitimity daní, ale i jako bojovník proti otroctví s jedním ze svých nejznámějších esejů The Unconstitutionality of Slavery. Jeho vůbec nejznámější pamflet No Treason se stavěl proti obviněním secesionistů z vlastizrady a hájil právo na secesi.
Více se o Spoonerovi dozvíte v záznamu Liberty Webináře s Josefem Tětkem, autor knihy Nepřátelé státu, ve které Lysenderovi Spoonerovi věnuje jednu kapitolu, ekonom a kryptoměnový publicita. Více o jeho aktivitách najdete na jeho webu stackuj.cz.
Ludwig von Mises
Jednou z nejvýraznějších osobností rakouské ekonomické školy i liberálního hnutí obecně je beze sporu Ludwig von Mises (1881-1973). Mises se však zdaleka nevěnoval jen ekonomii a v širším smyslu praxeologii, ale také historii, sociologii a politické teorii. Jeho díla ovlivnila mnoho dalších autorů, mezi nejznámějšími z nich jsou Hayek a Rothbard, byla přeložena do řady jazyků včetně češtiny, ve které si můžete přečíst Liberalismus, Socialismus, Misesův magnum opus Lidské jednání a mnohé další v elektronické podobě, a po celém světě vznikly instituce nesoucí jeho jméno, které propagují jeho myšlenky.
Jaký však byl život rakouského liberála za dvou světových válek a ve století, které přálo více socialismu a fašismu než liberalismu? Jak se Mises zapojil do první světové války, a jak unikl postupu druhé? Jak byl přijat v Americe? O tom si můžete poslechnout přednášku Vládi Krupy, spoluzakladatele českého Mises institutu, autora řady článků na historická a ekonomická témata, a mimo jiné také překladatele prvního českého vydání Misesova Socialismu.
Murray Rothbard
Murray Newton Rothbard (1926 – 1995) je obecně považován za zakladatele anarchokapitalismu. Patří také mezi významné rakouské ekonomy a následovníky Misese, liberální politické teoretiky a historiky. Je znám také jako mimořádně produktivní autor, mezi jeho nejznámější díla patří jeho magnum opus v oblasti ekonomie Man, Economy and State, srovnávaný s Misesovým Lidským jednáním, America’s Great Depression o velké hospodářské krizi, v oblasti politické teorie například Etika svobody a Libertariánský manifest, dále pak historické knihy jako série Conceived in Liberty a Progresivní éra o politické historii Spojených států, nebo brožurky jako Peníze v rukou státu a Anatomie státu.
O životě a vlivu jednoho z nejzatvrzelejších nepřátel státu i na české liberální hnutí si můžete poslechnout profesora Josefa Šímu, rektora soukromé vysoké školy CEVRO Institut a odborníka na rakouskou ekonomii.
Bruno Leoni
Bruno Leoni (1913 – 1967) byl italský právník, právní teoretik a klasický liberál. Jeho hlavním polem zájmu bylo decentralizované právo. Stejně jako centrální plánovač nedokáže ideálně alokovat zdroje, stejně tak centrální zákonodárce nedokáže podle Leoniho optimálně nastavovat zákony. Zákon je tak, stejně jako cenový systém, emergentní řád. Toto poznání vedlo Leoniho k závěru že ‚centrálně plánované‘ zákonodárství je neslučitelné se svobodnou společností. Jeho dílo ovlivnilo další libertariánské autory, jako F. A. Hayeka nebo Murrayho Rothbarda.
Leoni prožil první část svého života v Itálii pod fašistickou nadvládou, což rozhodně hrálo roli v jeho nedůvěře k psanému právu stran jeho stability a legitimity a šířeji k právnímu positivismu. Později byl nucen se zapojit do druhé světové války, ještě před jejím koncem však dezertoval na stranu Spojenců. Po válce se aktivně zapojil do světového liberálního hnutí, jako autor i organizátor a prezident Montpelerinské společnosti. Jeho knihu Právo a svoboda si můžete přečíst i v češtině. O životních osudech, díle i předčasné smrti Bruna Leoniho s námi mluvil opět Josef Tětek, který i o Leonim píše v Nepřátelích státu.
Friedrich A. Hayek
Jako jediný reprezentant rakouské ekonomické školy, který obdržel Nobelovu cenu za ekonomii, patří Friedrich August Hayek (1899-1992) mezi neznámější klasické liberály. Hayek se během svého života zapojil do řady intelektuálních debat, ať již jde o ekonomickou kalkulaci a plánování v socialismu, debatu o hospodářských cyklech a monetární politice s Keynesem, nebo diskuzi o polycentrickém právu. Díky svému dlouhému životu patří mezi nemnoho liberálů, kteří přežili celý dosud největší experiment centrálního plánování, Sovětský svaz.
O vývoji jeho myšlení po tuto dobu, i vlivech, které v Hayekových dílech můžeme pozorovat, jsme mluvili s Tomášem Krištofórym, historikem ekonomických teorií a v současnosti externím doktorandem kulturní ekonomie v Rotterdamu, kde píše disertaci právě o F. A. Hayekovi. V ní zpracovává dosud nezhodnocené archivní materiály na téma kulturní ekonomie, související s Hayekovou poslední a nedokončenou knihou Osudná domýšlivost.
Robert Nozick
V Brooklynu imigrantským rodičům narozený Robert Nozick (1938-2002) je často opomíjen mezi velkými zastánci svobody, přestože patří mezi nejznámější libertariány-akademiky, zejména díky své knize Anarchie, stát, a utopie z roku 1974, která z velké části reagovala na Teorii spravedlnosti (1971) jeho kolegy Johna Rawlse. Co přesně Nozick, profesor filosofie na harvardské univerzitě, ve své knize říká, jak silný je jeho argument proti anarchii a pro minimální stát, čemu se věnoval mimo politické teorie, jak se ze socialisty stal libertariánem, nebo co je užitková příšera, ve své přednášce zodpovídal náš člen Jan Mošovský. Ze záznamu tohoto webináře bohužel chybí prvních několik minut.
Ayn Rand
Pokud jste někdy slyšeli otázku „kdo je John Galt,“ pak patrně víte, kdo je Ayn Rand (1905-1982): americká spisovatelka ruského původu, autorka známých románů Zdroj a Atlasova vzpoura, které si můžete přečíst i v češtině, divadelních her a filmových scénářů, a řady sbírek filosofických esejů o její filosofii objektivismu.
Na webináři s Yermazem Ramautarsingem, politickým teoretikem žijícím v Holandsku a studentem objektivismu, jsme se bavili hlavně o životě známé autorky. O situaci, které její petrohradská rodina čelila po komunistickém převratu v roce 1917, jak v roce 1926 emigrovala do Spojených států, kde nejprve usilovala o kariéru scénáristky v Hollywoodu. Na webináři jsme se bavili o počátcích její filosofie a jejím pozdějším vývoji, stejně jako o některých kontroverzích kolem Rand – jak to například bylo se známými sociálními dávkami?