Školákům přednáší sekta a šíří dezinformace

12. 2. 2024, | Martin Duřt | 14 minut čtení

Drogy.cz se na první pohled tváří jako osvětová platforma, jež přináší především studentům a učitelům středních škol objektivní informace o drogové problematice. Ve skutečnosti ovšem jde o uskupení šířící protidrogovou propagandu, čímž poškozuje veřejnou diskuzi o psychotropních látkách a jejich racionální regulaci. V konečném důsledku tak odvádějí prevenci medvědí práci, neboť studenti postupem času na tyto lži přijdou, což sníží jejich důvěru v informace poskytnuté v rámci prevence obecně, včetně těch pravdidvých.

Abychom demonstrovali, jak Drogy.cz manipulují fakty a cíleně lžou, provedeme fact check jejich článku o LSD. Hustota nepravdivých či nějak zavádějících informací v tomto článku je tak vysoká, že je obtížně představitelné, že by to mohlo nebýt účelné. Ačkoliv pro ostatní články na této stránce fact check z kapacitních důvodů neuvádíme, všechny jsou obdobně problematické. Z toho je zjevné, že nejde o důsledek nekompetence – projekt Drogy.cz je cílenou dezinformační platformou, jejímž smyslem je z ideologických důvodů destruovat snahu o racionální veřejný diskurz o drogové problematice.

Autorem tohoto fact checku je Martin Duřt, expertní garant informační sekce osvětové platformy Czeched Substance, výzkumník fenomenologie psychotropních látek, dobrovolník organizace PsyCare poskytující péči lidem prožívajícím obtížné prožitky pod vlivem psychoaktivních substancí na hudebních akcích, člen České psychedelické společnosti a publicista dlouhodobě se věnující drogové problematice.

---

Tvrzení 1:

„Nehledě na to, v jaké formě je LSD dodáno, jeho účinek je vždy tentýž – vážné odtržení od reality.“

Zhodnocení:

Tvrzení je nepravdivé. Charakterizovat účinky LSD jako „vážné odtržení od reality“ je zavádějící. Profil účinků LSD je komplexní a částečnou (vzácněji úplnou) dočasnou ztrátu kontaktu s konsensuální realitou vyvolávají pouze vyšší dávky. Nižší dávky LSD naopak zvyšují pozornost člověka vůči prostředí okolo něj a zlepšují estetický prožitek, což je důvod, proč lidé často chodí pod vlivem LSD do přírody či do galerií či proč pod ním poslouchají hudbu. Kdyby LSD vždy vyvolávalo „vážné odtržení od reality“, nedávalo by toto chování uživatelů smysl.^1,2

---

Tvrzení 2:

„Nepříjemné zkušenosti jsou nazývány jako „špatný trip“, což je vskutku příhodné synonymum pro zkušenost pekla na zemi.“

„Další se pod vlivem LSD potýkají s těžkými, děsivými myšlenkami a pocity, se strachem ze ztráty kontroly, šílenství a smrti a s beznadějí.“

Zhodnocení:

Tvrzení postrádají důležitý kontext. Je pravda, že LSD a jiná psychedelika mohou vyvolávat i extrémně nepříjemné prožitky. Typicky se tak děje v důsledku nedodržení pravidel snížení rizik při užívání. Z analýzy několika tisíc zpráv od uživatelů² ovšem vyplývá, že často považují tyto obtížné zkušenosti za přínosné pro svůj následný život. Ke stejnému závěru ukazují i jiné vědecké studie na toto téma.³

---

Tvrzení 3:

„Halucinogeny jsou drogy, které způsobují halucinace. Uživatelé mají vidiny, slyší zvuky a cítí doteky, které se zdají velmi reálné, ale ve skutečnosti neexistují. Některé halucinogeny také způsobují náhlé a nepředvídatelné změny nálad.“

Zhodnocení:

Tvrzení je v daném kontextu manipulativní. Všechny halucinogeny mají z definice schopnost způsobovat halucinace. V případě psychedelik, podskupiny halucinogenů, mezi které patří i LSD, ovšem typicky nevyvolávají pravé halucinace (tedy takové, které nelze odlišit od reality), ale pouze pseudohalucinace (takové, u kterých člověk ví, že nejde o skutečné věci)⁴. V případě velmi vysokých dávek může docházet i u LSD ke vzniku pravých halucinací, ale nelze říct, že by pravé halucinace byly typickým projevem LSD².

---

Tvrzení 4:

„LSD je nejúčinnějším halucinogenem, který je člověku znám.“

Zhodnocení:

Tvrzení je sporné. LSD patří mezi vůbec nejpotentnější halucinogeny, co se týče dávky nutné k vyvolání efektu, avšak není zcela jasné, zda je tím opravdu nejsilnějším v tomto ohledu; ETH-LAD, jeho méně známý analog, je podle některých údajů ještě o něco aktivnější^5,6.

LSD patří mezi velmi silné halucinogeny i co se týče subjektivní intenzity prožívaných efektů. Měření subjektivní intenzity není jednoduché, ale podle výpovědí uživatelů se zdá, že některá jiná psychedelika, například DMT či 5-MeO-DMT alespoň někdy vyvolávají ještě intenzivnější prožitky^2,7,8.

Co se týče celkové délky prožitku (tedy dohromady jeho vzestupu, vrcholu a sestupu), LSD působí poměrně dlouho (kolem 12 hodin při běžné dávce)^5,9, avšak jiná psychedelika (například Bromo-DragonFLY) mohou působit i výrazně déle, až tři dny¹⁰. Některé velmi obskurní delirianty¹¹ (jiná podskupina halucinogenů), například EA-3167, pak mohou vyvolávat své působení i po dobu dvou týdnů¹².

---

Tvrzení 5:

„Vizuální změny i extrémní změny mé nálady byly jako nějaký podivný děsivý film – takový, kterého jsem byla aktérem, avšak bez toho, abych mohla ovládat svou mysl a tělo.“

Zhodnocení:

Popis tohoto prožitku není reprezentativní. Prožitky tohoto druhu se skutečně mohou objevovat, avšak z naší analýzy několika tisíc zkušeností uživatelů² vyplývá, že nejsou časté. Jde o specifický druh disociace, jenž se může spíše vyskytovat u halucinogenů z podskupiny disociativ, jako je například ketamin či PCP¹³.

---

Tvrzení 6:

„Účinky LSD jsou nepředvídatelné. Závisí na přijatém množství, náladě a osobnosti uživatele a na prostředí, v kterém byla droga užita. Jsou jako hod kostkou – mohou být intenzivním, deformovaným úletem nebo těžkým, paranoidním stavem.“

Zhodnocení:

Tvrzení je manipulativní. Účinky LSD a jiných psychedelik jsou opravdu různorodé i v rámci té samé látky a mohou zahrnovat mnoho různých stavů, avšak nelze o nich tvrdit, že jsou „jako hod kostkou“. Výsledný prožitek lze velmi silně ovlivnit prací s prostředím, v němž se prožitek odehrává, nastavením mysli, s nímž do něj člověk vstupuje, a dalšími faktory – jde o princip tzv. setu a settingu, jenž tvoří základní součást pravidel bezpečnějšího užívání halucinogenů.

Uvedené příklady („intenzivní, deformovaný úlet“ a „těžký, paranoidní stav“) navíc nejsou reprezentativní. Psychedelika umí vyvolávat velmi nepříjemné stavy, umí ale také vyvolávat blažené vrcholové prožitky, jež lidé považují za vůbec nejdůležitější ve svém životě, srovnatelné s narozením prvního dítěte či úmrtím rodiče¹⁴.

---

Tvrzení 7:

„Tělesná teplota se může zvýšit nebo snížit, stejně tak krevní tlak nebo srdeční frekvence. Častým příznakem je i pocení nebo naopak zimnice. Uživatelé LSD často pociťují nechuť k jídlu, potýkají se s nespavostí, suchem v ústech a třesem. Mezi velmi časté účinky patří změny ve zrakovém vnímání – pozornost uživatele může trvale zaujmout intenzita některých barev.“

Zhodnocení:

Tvrzení postrádá důležitý kontext. Ačkoliv k těmto fyziologickým projevům může docházet, nedosahují nebezpečné úrovně²⁷. LSD během posledních osmdesáti let užily pravděpodobně desítky milionů lidí⁴¹, není ovšem znám jediný nesporný případ smrtelného předávkování samotným LSD^15,27. Existují pouze dvě staré případové studie údajných smrtelných předávkování LSD^28,29, avšak i v těchto případech zůstávají otázky.

Problémy se spánkem způsobené LSD nejsou dlouhodobého charakteru a v naprosté většině případů se omezují pouze na den, v němž bylo LSD užito, především pokud bylo užito v pozdějších hodinách². Je to důsledek jeho stimulačního působení a poměrně dlouhé doby, po kterou vyvolává své efekty.

---

Tvrzení 8:

„Nejhorším příznakem je, že uživatel LSD není schopen rozpoznat, které pocity jsou vytvářeny působením drogy a které jsou součástí reality.“

Zhodnocení:

Tvrzení postrádá důležitý kontext. Účinky v něm popisované nastávají primárně v případě požití vyšších dávek. V případě dávek nižších k těmto projevům typicky nedochází². Problémy s rozpoznáním autentičnosti prožitku (což je něco jiného než problémy s rozpoznáním autentičnosti vizuálních efektů, probíraných výše) mohou vést k rozvoji panických atak a jiných nepříjemných stavů, avšak těmto potížím lze předcházet dodržením pravidel bezpečnějšího užívání a správnou prací se setem a settingem.

---

Tvrzení 9:

„Někteří uživatelé LSD zažívají intenzivní blaženost, kterou mylně zaměňují za „osvícení“.“

Zhodnocení:

Tvrzení je vysoce problémové a kulturně necitlivé. Užívání psychedelik (ne přímo LSD, ale přírodních látek s efekty velmi blízce podobnými, například meskalinu z kaktusů peyotl či San Pedro, psilocinu a psilocybinu z lysohlávek či DMT z liány yagé) má velmi dlouhou kulturně-spirituální tradici a v mnoha původních společnostech především ve Střední a Jižní Americe bylo a i nadále je součástí rituální praxe^16-18. Vynášet soudy tohoto druhu nad komplexní náboženskou tradicí je nevhodné a je srovnatelné s tvrzením, že lidé zažívají falešné pocity osvícení v kostele, mešitě či synagoze.

---

Tvrzení 10:

„Nejenže se vzdalují od svých běžných životních aktivit, ale pociťují též nutkání užívat další dávky drogy, aby mohli znovu prožít stejnou zkušenost.“

Zhodnocení:

Tvrzení je lživé. Neexistuje žádný výzkum, jenž by došel k závěru, že užívání LSD narušuje u typického uživatele schopnost fungovat v běžném životě. LSD není adiktology považované za návykovou látku¹⁹ (v zákonech je tak někdy charakterizována, avšak jde o relikt terminologie války proti drogám, jež není v kontaktu se stavem vědeckého poznání v této oblasti). Nevzniká na něm psychická ani fyzická závislost a u uživatelů nevyvolává nutkavé užívání¹⁹. Uživatelé se samozřejmě někdy k jeho užívání vrací, protože prožitky, jež vyvolává, mohou být velmi zajímavé, ale obecně se užívání LSD považuje za seberegulační – velká část uživatelů si naopak cíleně dává po užití dlouhé pauzy, aby mohli prožitek řádně zpracovat².

---

Tvrzení 11:

„Špatný trip“ často nelze zastavit a někdy může trvat i více než 12 hodin.“

Zhodnocení:

První část tvrzení je lživá, druhá manipulativní. Jen s velmi malým procentem obtížných psychedelických prožitků nelze pracovat. Z praxe organizací druhu PsyCare, které se starají o uživatele psychotropních látek na hudebních akcí, plyne, že velkou část obtížných zkušeností lze překonat, pokud je uživateli poskytnuta patřičná duševní podpora a péče – a lze jim také dobře předcházet²⁰. Často stačí pouze provést poměrně jednoduchá dechová cvičení. Psychedelické prožitky lze navíc zmírnit či přímo zastavit administrací některých jiných látek, například benzodiazepinů, antipsychotik druhé generace či ketanserinu^2,21. Obvykle se to nedoporučuje, protože existují obavy, že by to mohlo narušovat integrační proces (zpracování prožitku a jeho začlenění do běžného života člověka, což je klíčem k terapeutickým efektům), avšak v případě nutnosti (například pokud by došlo k ohrožení života vlivem nějaké nehody nesouvisející s látkou samotnou) to možné je.

Obtížné prožitky navíc typicky netrvají 12 hodin². Efekty LSD nastupují během zhruba půl hodiny až hodiny, následně 3 až 5 hodin setrvávají ve vrcholné intenzitě a poté postupně oslabují až ke střízlivosti¹. Během tohoto sestupu typicky dochází k ústupu nepříjemných efektů, a naopak často k přetvoření i předtím vysoce nepříjemného prožitku v příjemný či přímo katartický². Při extrémně vysokých dávkách mohou trvat i výrazně déle, avšak takové dávky jsou užívány jen vzácně².

---

Tvrzení 12:

„Někteří lidé se nikdy nevyléčí z psychózy způsobené halucinogeny.“

„U lidí užívajících LSD se mohou projevit dlouhotrvající psychózy nebo těžké deprese.“

Zhodnocení:

Tvrzení jsou silně manipulativní. Je samozřejmě pravda, že někteří lidé budou mít v důsledku užívání halucinogenů doživotní problémy. Halucinogeny jsou ale velmi rozsáhlá skupina zahrnující i látky daleko nebezpečnější, než je LSD, například PCP. Vztahovat tvrzení obecně platná pro některé halucinogeny na LSD je tedy absurdní.

Mezi odborníky se spekuluje, že LSD a jiná psychedelika možná mohou ve vzácných případech spouštět v lidech latentně přítomné psychózy, avšak neexistují pro to definitivní důkazy. Obrovské vědecké studie věnující se tématu psychedelik a duševního zdraví neodhalily žádnou statistickou vazbu mezi LSD a výskytem psychóz, některé z nich naopak ukazují na nepatrně zlepšené duševní zdraví u uživatelů psychedelik^23-26.

---

Tvrzení 13:

„Velmi podivně a bizarně připadá uživateli i jeho hmatový smysl a běžné tělesné pocity.“

Zhodnocení:

Tvrzení cíleně využívá negativního jazyka pro vyvolání negativního dojmu ve čtenáři. Zvláštní hmatové a tělesné prožitky se během působení LSD nepochybně mohou objevovat, avšak uživatelé je naopak často popisují jako zajímavé, příjemné či vyloženě žádoucí². Samozřejmě ale existují i jejich nepříjemné varianty.

---

Tvrzení 14:

„Člověk pod vlivem LSD může vykročit z okna, aby se lépe podíval na zem pod sebou. Může se zcela nechat unést západem slunce v blažené nevědomosti, zatímco stojí uprostřed rušné křižovatky.“

Zhodnocení:

Tvrzení je manipulativní. Behaviorální rizika tohoto druhu existují a je to jeden z důvodů, proč by uživatel měl u sebe mít během prožitku někoho střízlivého, kdo na něj dá pozor. Ačkoliv ale LSD během posledních osmdesáti let užily pravděpodobně desítky milionů lidí⁴¹, případy úmrtí v důsledku podobných vážných nehod jsou velmi vzácné a rozhodně je nelze považovat za vážné riziko pro běžného uživatele³⁰. Vliv LSD na suicidalitu je poměrně špatně prozkoumaný, avšak data pro psychedelika obecně naznačují spíše žádný rozdíl oproti běžné populaci či snížení míry výskytu sebevražd u uživatelů psychedelik, ačkoliv by byl potřeba výzkum s kvalitnější metodologií³¹.

---

Tvrzení 15:

„Mnozí uživatelé LSD zažívají flashbacky (návrat stavu jako po požití drogy s jejím účinkem) většinou bez předchozího varování a dlouho poté, co LSD užili.“

Zhodnocení:

Tvrzení je manipulativní. V současné době je problematika možných flashbacků po užívání LSD a jiných psychedelik velmi špatně prozkoumaná a není ani zcela jasné, zda se skutečně objevují v důsledku užívání LSD. Rozhovory s uživateli a četba popisů jejich prožitků naznačují, že do nějaké míry by mohlo jít o reálný fenomén^2,20, avšak nejvýznamnější studie vlivu psychedelik na duševní zdraví nenašla doklady o jejich výskytu či přímé kauzalitě LSD²⁴. Špatně prozkoumaný je i související fenomén HPPD (hallucinogen persisting perception disorder)³², dlouhodobých smyslových obtíží v důsledku užívání halucinogenů. V obou případech se ovšem zdá vysoce nepravděpodobné, že by mohlo jít o široce se objevující závažný problém.

---

Tvrzení 16:

„Protože se LSD ukládá v těle, uživatelé si vytvářejí vůči droze určitou toleranci (odolnost). Jinými slovy někteří uživatelé s opakovanou zkušeností musí užívat vyšší dávky, aby dosáhli stejně silného úletu. To zvyšuje fyzické účinky a zvyšuje riziko špatného tripu, který může vyvolat psychózu.“

Zhodnocení:

Tvrzení je lživé. Jde o rozšířený mýtus, který se ovšem vůbec nezakládá na pravdě. V těle se mohou po delší dobu ukládat látky rozpustné v tucích, jako je například THC (hlavní aktivní složka kanabisu)³³. LSD a jiné látky rozpustné ve vodě se v něm neukládají. Poločas vyloučení LSD z těla je zhruba 3-4 hodiny, což odpovídá jeho délce působení (kolem 12 hodin, délka působení drog se rovná několikanásobku jejich poločasu vyloučení)⁴². Může docházet k přítomnosti extrémně nízkých hladin po dobu několika dní, ale to je vše^34,35.

U LSD nedochází k rozvoji dlouhodobé tolerance. Dochází pouze k rozvoji zhruba týden trvající krátkodobé tolerance (správně zvané tachyfylaxe), jež se ovšem postupně automaticky plně sníží¹⁹. Neexistují data o tom, že by dočasná potřeba užití vyšší dávky pro stejný prožitek vedla ke zvýšené pravděpodobnosti výskytu nepříjemného prožitku, ani o tom, že by specificky obtížné prožitky zvyšovaly šanci na vznik psychózy (více do detailů byla problematika LSD a psychózy probrána výše).

---

Tvrzení 17:

„Když mi bylo 13 let, dala jsem si svého prvního panáka a krátce poté jsem se seznámila s marihuanou. Netrvalo dlouho a do rukou se mi dostalo LSD a já jsem se stala závislá. Jedla jsem ho jako bonbóny. Jednu noc uprostřed tahu jsem ztratila vědomí a probrala jsem se se zakrváceným obličejem a zvratky kolem úst. Jakýmsi zázrakem jsem se probrala k vědomí a utřela jsem se. Celá roztřesená jsem nasedla do auta a odjela do domu svých rodičů. Vlezla jsem k mámě do postele a brečela jsem. Když mi bylo 21 let, nastoupila jsem na svůj první odvykací program.“

Zhodnocení:

Daná osobní výpověď je problematická. Jak bylo probráno výše, LSD není z adiktologického hlediska návykovou látkou ani z psychického, ani z fyzického hlediska¹⁹. Aniž bychom chtěli snižovat váhu osobního utrpení popisovanou v této výpovědi, musíme konstatovat, že pokud není smyšlená, pravděpodobně v ní hrála roli jiná droga než LSD – ostatně schopnost třináctiletých dětí od sebe odlišit jednotlivé drogy je obecně velmi nízká.

---

Tvrzení 18:

„Škodlivé účinky LSD:

Zhodnocení:

Tento výčet je manipulativní z důvodů zavádějících tvrzení a absence kontextu. Problematiku LSD a psychóz jsme probrali do detailů výše, avšak i přes tyto problémy s daným výčtem je stejně zjevné, že se snaží cíleně vytvořit negativní obraz o LSD upřením podstatného  kontextu. Efekty zde popsané jsou reálné, avšak je důležité si uvědomit, že prakticky nikdy se nevyskytují všechny najednou² a že šanci na jejich výskyt lze výrazně snížit dodržením patřičných zásad bezpečnějšího užívání psychedelik.

Kdyby bylo zájmem autorů představit profil efektů LSD neutrálně a objektivně, neopomněli by zmínit i zbytek efektů, jež vyvolává^2,5,19:

• Dočasná stimulace či sedace (může se objevovat obojí)
• Dočasné stahování cév
• Dočasná fyzická euforie (příjemné pocity po těle)
• Dočasná mentální euforie (pocity dobré nálady a štěstí)
• Dočasné pocity úzkosti či naopak úlevy od úzkosti
• Dočasně zvýšená kreativita
• Dočasné zlepšení estetického prožitku (především při poslouchání hudby)
• Introspektivní myšlenky (mohou vést k pozitivním i negativním prožitkům)
• Dočasná i dlouhodobá euthymie (antidepresivní působení)
• Dočasné i dlouhodobé protizávislostní působení
• Dočasné zvýšení objektivity při náhledu sama na sebe či naopak snížení objektivity v tomto směru
• Dočasné myšlenkové cykly (jež mohou být i velmi nepříjemné a jsou častou příčinou obtížných prožitků)
• Dočasné zvýšení záživnosti prožitků
• Dočasné zvýšení empatie a společenskosti
• Dočasné zvýšení smyslu pro humor
• Dočasná synestézie (slití smyslů dohromady)
• Dlouhodobé zvýšení otevřenosti novým prožitkům
• Dočasné potlačování krátkodobé i dlouhodobé paměti
• Dočasná ztráta jáství a pocity sjednocení se s kosmem
• Dočasné vrcholové prožitky, pocity setkání se s božstvem a existenční kulminace

---

Tvrzení 19:

„Začal jsem pít, když mi bylo patnáct let. Postupně jsem zkusil extázi, pervitin, kokain a LSD. Měl jsem potíže v práci a začal jsem mít deprese. Byl jsem přesvědčen, že nikdy nepřekonám svoji posedlost drogami. Dvakrát jsem se pokusil o sebevraždu předávkováním prášky. Dostal jsem se do rukou psychiatrů, kteří mě krmili ještě větším množstvím drog, antidepresivy a sedativy, což vše jen zhoršovalo. Abych mohl dát volný průchod svým pocitům, začal jsem sám sebe poškozovat – řezal jsem se a pálil.“

Zhodnocení:

Daná osobní výpověď je problematická. Aniž bychom chtěli snižovat závažnost utrpení zde popsanou, je nutné si uvědomit, že v tomto případě dotyčný užíval řadu dalších látek, a navíc trpěl vážnými duševními problémy. Nedává proto smysl připisovat problémy daného člověka LSD – a uvádění této osobní výpovědi bez kontextu je manipulativní.

---

Tvrzení 20:

„Začal jsem vysedávat ve striptýzových klubech a kasinech a byl velmi promiskuitní – vymetal jsem nevěstince jeden za druhým – a zanedlouho jsem se seznámil s dalšími drogami. Přišel jsem o celé své dědictví a musel jsem se přestěhovat do ruiny obsazené uživateli cracku, kde jsem žil rok. Sledoval jsem, jak lidé umírají, přišel jsem o firmu a začal jsem krást. V listopadu roku 2003 jsem byl zatčen za pokus o únos a šel jsem do vězení. Zranil jsem a ztratil všechny, co mě kdy milovali a byl jsem jimi zavržen. Skončil jsem jako bezdomovec na ulici, žil a spal jsem v kartónové krabici u nádraží, žebral jsem a bojoval o kousek žvance.“

Zhodnocení:

Začlenění této osobní výpovědi je absurdní. LSD v ní nijak nevystupuje, takže jediným vysvětlením, proč je uváděna v kontextu článku o LSD musí být snaha v lidech vyvolat strach.

---

Tvrzení 21:

„LSD [bylo] ve 40., 50. a 60. letech užíváno v experimentech řady psychiatrů. Snahy vědců nalézt léčebné využití této drogy selhalo…“

Zhodnocení:

Tvrzení je manipulativní. Terapeutický potenciál LSD a jiných psychedelik byl znám už v 60. letech, ačkoliv studie z tehdejší doby postrádají z dnešního pohledu metodologickou validitu¹⁹. Po roce 2000 se ovšem psychedelika začala opět zkoumat a terapeutické benefity LSD byly potvrzeny i moderní vědou, ačkoliv LSD se již v dnešní době k terapii prakticky neužívá – typicky se preferuje psilocybin z lysohlávek, protože působí kratší dobu, což je pro účely terapie vhodnější¹⁹. Stále ovšem probíhá výzkum některých od něj odvozených látek³⁶.

---

Tvrzení 22:

„Drogy jsou v podstatě jedy.“

Zhodnocení:

Tvrzení je silně manipulativní. Neexistuje žádná jednoduchá definice toho, co je to jed, protože schopnost poškodit živé tělo mají všechny látky. Jak praví staré pořekadlo, „dávka dělá jed.“ Smrtelně předávkovat se lze i vodou (a je to daleko jednodušší, než by se mohlo na první pohled zdát)³⁷.

V případě LSD je ovšem toto tvrzení obzvlášť problematické. Jeho mechanismus účinku nepochází od otravy organismu. Podobně jako ostatní klasická psychedelika, LSD působí na mozek skrze napodobování aktivity serotoninu, jednoho z pro tělo přirozených neurotransmiterů (molekul, jež mozkové buňky používají ke vzájemné komunikaci). To je možné proto, že se mu z chemického hlediska strukturálně podobá¹⁹.

LSD při užití běžné dávky nijak nepoškozuje tělo a ani jeho dlouhodobé užívání na něj nemá negativní vliv. Naopak, LSD zvyšuje neuroplasticitu mozku (jeho schopnost vytvářet si nová spojení mezi neurony, přetvářet ta existující a tvořit nové mozkové buňky), což se patrně podílí na jeho terapeutických efektech^19,38.

Jak jsme diskutovali výše, ačkoliv LSD za jeho historii užily pravděpodobně desítky milionů lidí⁴¹, není znám jediný nesporný případ smrtelného předávkování^15,27. Ve vědecké literatuře jsou popsány případy, kdy lidé omylem užili i mnoho set dávek naráz, aniž by v důsledku toho utrpěli dlouhodobé zdravotní problémy³⁹.

---

Poznámka k výběru zkušeností uživatelů

Článek využívá k dokreslení svého poselství řady krátkých popisů zážitků uživatelů. Ty však (za předpokladu, že nejsou smyšlené) nejsou vybrány reprezentativně. Skutečná míra prevalence vysoce obtížných prožitků u uživatelů LSD není dobře prozkoumaná (podle některých údajů se zdá, že se s ní někdy během svého života setká méně než třetina všech uživatelů LSD a že tvoří asi čtvrtinu všech prožitků⁴⁰, avšak byla by zapotřebí lepší data) – zcela jistě ale není tak vysoká, jak se článek tváří². Jak navíc již bylo řečeno, obtížným zkušenostem lze dobře předcházet pomocí dodržování pravidel snižování rizik při užívání psychedelik^1,2,20,40.

Abychom vyrovnali v článku uváděné příklady, připojíme pár dodatečných (překlad vlastní):

„Vzory ve dřevě, z něhož byla postavena chata, kroužily a křivily se v absolutní přehlídce krásy a úžasu. Jak mohly mé oči, jež vždy viděly věci normálně, předávat tento nový prožitek vizuální stimulace mozku? Jak úžasné a fascinující. Otáčející se a kroutící se a tající a prolínající se. Ne skrz nějaký filr, ne na televizní obrazovce. Mýma očima. Leeho očima. Vzpomínám si, že jsem řekl: ‚Mám se tak úžasně, tohle je taková zábava!‘“⁴³

„Viděl jsem Boha. […] Začalo to jako pochopení mého vnímání a podstaty jáství. Každým okamžikem ztrácím svá já, snopy z nich odpadávají ve spirále kolem ‚mne‘, Každé z nich je mechanismem určitého vjemu, myšlení nějaké myšlenky. […] Nespojuji svou subjektivitu s žádným z nich; spíše mou subjektivitu obohacují, jako listy obohacují rostlinu. Mohl bych říci, že je ‚vysílám‘ za různými účely, avšak není žádný rozdíl mezi mnou a Mnou; spíše je každé z nich vytvořeno během vnímání a myšlení a jsou mnou stejně jako je můj prst mnou. Každá já s malým j se objevuje na styku, na výsledku setkání Mne a Všeho ostatního, je vytvořeno touto interakcí. Bylo to jako být pod sprchnou padajících listů…“⁴⁴

„Stále jsem měl neuvěřitelné poznání za neuvěřitelným poznáním o světě a kosmu, a také o sobě. Jako by každé velké odhalení vedlo k dalšímu, ale na konci každého cyklu poznání bylo odhalení, že nic z toho, co jsem si právě pomyslel nedávalo smysl, že jsem jen byl na LSD.“⁴⁵

„Najednou začaly přicházet vlny intenzity, šokující a čeřící skrze mne. Cítil jsem, že jsem propojen s realitou. Že nikdy nemohu uniknout životu, že jsem vnořen do tohoto vesmíru a že můj obvyklý pocit oddělení od něj je na jiné úrovni vědomí jen přeludem. Uvědomil jsem si jeho míru a hned začal být dojat vším, co se kolem mne stalo. Míjí mne pes a já jen nasávám jeho přátelské a radostné vibrace, jež z něj vyzařují, smutek, když odešel a přijetí, že na mém obzoru manifestace přichází zase něco nového. Uprostřed toho mi to připadalo jako příliš, ale dýchání mi hodně pomohlo tento pocit očistit a vypustit. Měl jsem několik okamžiků během vrcholu prožitku, kdy jsem se ptal, co se stane, pokud to nikdy neskončí. Na základě všeho, co jsem četl, jsem se rozhodl, že nechci jít tímto směrem, a to fungovalo velmi dobře. Pomyslel jsem si: ‚Wow! Život je skutečně tím, co si z něj uděláš.‘ Jako myšlenka to nepůsobí příliš hluboce, avšak všechny tyto prožitky mi v tu chvíli přišly jako nevyvratitelná pravda.“⁴⁶

Zdroje

1. Česká psychedelická společnost. LSD-25. Dostupné online z: https://github.com/czeps-org/factsheets/blob/master/pdf/factsheet-lsd.pdf.
2. Osobní výzkum autora zahrnující fenomenologickou analýzu několika tisíc zpráv uživatelů o jejich subjektivních prožitcích pod vlivem LSD, prozatím nepublikováno
3. Gashi, L., Sandberg, S. & Pedersen, W. (2021). Making “bad trips” good: How users of psychedelics narratively transform challenging trips into valuable experiences. Int J Drug Policy. 2021 Jan;87. DOI: 10.1016/j.drugpo.2020.102997.
4. Quock, R. M. (2022). Drugs and Behavior. Chapter 14: Psychedelics. Washington State University, 2. vydání. Dostupné online z: https://opentext.wsu.edu/biopsychological-effects-alcohol-drugs/.
5. https://psychonautwiki.org/wiki/LSD
6. https://psychonautwiki.org/wiki/ETH-LAD
7. https://psychonautwiki.org/wiki/DMT
8. https://psychonautwiki.org/wiki/5-MeO-DMT
9. Hwang, A. J., Saadabadi, A. (aktualizováno červenec 2023). Lysergic Acid Diethylamide (LSD). StatPearls [Internet]. Dostupné online z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482407/.
10. https://psychonautwiki.org/wiki/Bromo-DragonFLY
11. https://psychonautwiki.org/wiki/Deliriant
12. Ketchum, J. S. (2006). Chemical Warfare Secrets Almost Forgotten: A Personal Story of Medical Testing of Army Volunteers. ChemBook, Inc. ISBN-10: 1424300800. s. 107
13. Kins, J. (n. d.). Physical autonomy. Subjective Effect Index. Dostupné online z: http://www.effectindex.com/effects/physical-autonomy.
14. Yaden, D. B., Griffiths, R. R. (2020). The Subjective Effects of Psychedelics Are Necessary for Their Enduring Therapeutic Effects. ACS Pharmacol Transl Sci. 2020 Dec 10;4(2). DOI: 10.1021/acsptsci.0c00194.
15. Lipow M., Kaleem S. Z., Espiridion E. (2022). NBOMe Toxicity and Fatalities: A Review of the Literature. Transformative Medicine (T-Med). 2022; 1(1):12-18. DOI: 10.54299/tmed/msot8578.
16. Abbott, A. (2019). Altered minds: mescaline’s complicated history. Nature Books & Art. Dostupné online z: https://www.nature.com/articles/d41586-019-01571-2.  
17. Rivier, L. & Lindgren, J.-E. (1972). “‘Ayahuasca,’ the South American Hallucinogenic Drink: An Ethnobotanical and Chemical Investigation.” Economic Botany, vol. 26, no. 2, 1972, pp. 101–29. DOI: 10.1007/BF02860772.
18. Nichols, D. E. (1972). Psilocybin: from ancient magic to modern medicine. J Antibiot (Tokyo). 2020 Oct;73(10):679-686. DOI: 10.1038/s41429-020-0311-8.
19. Nichols D. E. (2016) Psychedelics. Pharmacol Rev. 2016 Apr;68(2):264-355. DOI: 10.1124/pr.115.011478.
20. Osobní zkušenosti z terénní praxe autora a osobní komunikace autora s množstvím jiných terénních pracovníků
21. Becker, A. M., Klaiber, A., Holze, F., Istampoulouoglou, I., Duthaler, U., Varghese, N., Eckert, A., Liechti, M. E. (2023). Ketanserin Reverses the Acute Response to LSD in a Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled, Crossover Study in Healthy Participants. Int J Neuropsychopharmacol. 2023 Feb 14;26(2):97-106. DOI: 10.1093/ijnp/pyac075.
22. https://psychonautwiki.org/wiki/Hallucinogens
23. Johansen, P.-Ø., Krebs, T.S. (2015). Psychedelics not linked to mental health problems or suicidal behavior: a population study. J Psychopharmacol. 2015 Mar;29(3):270-9. DOI: 10.1177/0269881114568039.
24. Krebs, T. S., Johansen, P.-Ø. (2013) Psychedelics and mental health: a population study. PLoS One. 2013 Aug 19;8(8):e63972. DOI: 10.1371/journal.pone.0063972.
25. Cohen S. (1960). Lysergic acid diethylamide: side effects and complications. J Nerv Ment Dis. 1960 Jan;130:30-40. doi: 10.1097/00005053-196001000-00005.
26. Hendricks, P. S., Thorne, C. B., Clark, C. B., Coombs, D. W., Johnson, M. W. (2015). Classic psychedelic use is associated with reduced psychological distress and suicidality in the United States adult population. J Psychopharmacol. 2015 Mar;29(3):280-8. DOI: 10.1177/0269881114565653.
27. Nichols, D. E. & Grob, C. S. (2018). Is LSD toxic? Forensic Sci Int. 2018 Mar;284:141-145. DOI: 10.1016/j.forsciint.2018.01.006.
28. Fysh, R. R., Oon, M. C., Robinson, K. N., Smith, R. N., White, P. C., Whitehouse, M. J. (1985). A fatal poisoning with LSD. Forensic Sci Int. 1985 Jun-Jul;28(2):109-13. DOI: 10.1016/0379-0738(85)90067-2.
29. Griggs, E. A. & Ward, M. (1977). LSD toxicity: a suspected cause of death. J Ky Med Assoc. 1977 Apr;75(4):172-3. PMID: 845494. Citováno podle: Nichols, D. E. & Grob, C. S. (2018). Is LSD toxic? Forensic Sci Int. 2018 Mar;284:141-145. DOI: 10.1016/j.forsciint.2018.01.006.
30. Nepublikovaný autorův osobní přehled veškeré dostupné literatury na toto téma
31. Zeifman, R. J., Singhal, N., Breslow, L., Weissman, C. R. (2021) On the Relationship between Classic Psychedelics and Suicidality: A Systematic Review. ACS Pharmacol Transl Sci. 2021 Mar 11;4(2):436-451. DOI: 10.1021/acsptsci.1c00024. Erratum in: ACS Pharmacol Transl Sci. 2022 Feb 22;5(3):176.
32. Martinotti, G., Santacroce, R., Pettorruso, M., Montemitro, C., Spano, M. C., Lorusso, M., di Giannantonio, M., Lerner, A. G. (2018) Hallucinogen Persisting Perception Disorder: Etiology, Clinical Features, and Therapeutic Perspectives. Brain Sci. 2018 Mar 16;8(3):47. DOI: 10.3390/brainsci8030047.
33. Gunasekaran, N., Long, L. E., Dawson, B. L., Hansen, G. H., Richardson, D. P., Li, K. M., Arnold, J. C., McGregor, I. S. (2009). Reintoxication: the release of fat-stored delta(9)-tetrahydrocannabinol (THC) into blood is enhanced by food deprivation or ACTH exposure. Br J Pharmacol. 2009 Nov;158(5):1330-7. DOI: 10.1111/j.1476-5381.2009.00399.x.
34. Wacker, D., Wang, S., McCorvy, J. D., Betz, R. M., Venkatakrishnan, A. J., Levit, A., Lansu, K., Schools, Z. L., Che, T., Nichols, D. E., Shoichet, B. K., Dror, R. O., Roth, B. L. (2017) Crystal Structure of an LSD-Bound Human Serotonin Receptor. Cell. 2017 Jan 26;168(3):377-389.e12. DOI: 10.1016/j.cell.2016.12.033.
35. https://www.vice.com/en/article/78wwxq/is-it-a-myth-that-lsd-can-permanently-fry-your-brain
36. Lewis, V., Bonniwell, E. M., Lanham, J. K., Ghaffari, A., Sheshbaradaran, H., Cao, A. B., Calkins, M. M., Bautista-Carro, M. A., Arsenault, E., Telfer, A., Taghavi-Abkuh, F. F., Malcolm, N. J., El Sayegh, F., Abizaid, A., Schmid, Y., Morton, K., Halberstadt, A. L., Aguilar-Valles, A., McCorvy, J. D. (2023). A non-hallucinogenic LSD analog with therapeutic potential for mood disorders. Cell Rep. 2023 Mar 28;42(3):112203. DOI: 10.1016/j.celrep.2023.112203.
37. Lee, J. J., Kilonzo, K., Nistico, A., Yeates, K. (214) Management of hyponatremia. CMAJ. 2014 May 13;186(8):E281-6. DOI: 10.1503/cmaj.120887.
38. de Vos, C. M. H., Mason, N. L., Kuypers, K. P. C. (2021). Psychedelics and Neuroplasticity: A Systematic Review Unraveling the Biological Underpinnings of Psychedelics. Front Psychiatry. 2021 Sep 10;12:724606. DOI: 10.3389/fpsyt.2021.724606.
39. Klock, J. C., Boerner, U., Becker, C.E. (1974). Coma, hyperthermia and bleeding associated with massive LSD overdose. A report of eight cases. West J Med. 1974 Mar;120(3):183-8. PMID: 4816396; PMCID: PMC1129381.
40. Simonsson, O., Hendricks, P. S., Chambers, R., Osika, W., Goldberg, S.B. (2023). Prevalence and associations of challenging, difficult or distressing experiences using classic psychedelics. J Affect Disord. 2023 Apr 1;326:105-110. DOI: 10.1016/j.jad.2023.01.073. Epub 2023 Jan 30.
41. Livne, O., Shmulewitz, D., Walsh, C., Hasin, D. S. (2022). Adolescent and adult time trends in US hallucinogen use, 2002-19: any use, and use of ecstasy, LSD and PCP. Addiction. 2022 Dec;117(12):3099-3109. DOI: 10.1111/add.15987. Epub 2022 Aug 17.
42. Dolder, P. C., Schmid, Y., Steuer, A. E., Kraemer, T., Rentsch, K. M., Hammann, F., Liechti, M. E. (2017). Pharmacokinetics and Pharmacodynamics of Lysergic Acid Diethylamide in Healthy Subjects. Clin Pharmacokinet. 2017 Oct;56(10):1219-1230. DOI: 10.1007/s40262-017-0513-9.
43. https://erowid.org/experiences/exp.php?ID=115255
44. https://erowid.org/experiences/exp.php?ID=77462   
45. https://erowid.org/experiences/exp.php?ID=88486
46. https://erowid.org/experiences/exp.php?ID=114573 

Publikováno se svolením autora. Úvodní snímek obsahuje prvky od autora Martina Duřta.

Web Czeched Substance Web CZEPS

---

Pomozte nám šířit svobodu

Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.

Podpořte nás Sdílet na Facebooku

Sledujte nás!

Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!

---