3. 10. 2025 | Jakub Hoffman | 7 minut čtení
Ví Robert Šlachta jak ohlídat naše peníze?
Hnutí Přísaha v čele s Robertem Šlachtou se od svého vzniku tváří jako “rebelové”, kteří chtějí tvrdě zatočit s korupcí v politice. Pravděpodobně nemusím dodávat, že jako libertarián mám problém takové tvrzení věřit jakémukoli politickému subjektu. Ve svém programu působí přímočaře, s důrazem na pořádek a plánují zakročit “tvrdou rukou” proti kriminalitě, což je asi pro kohokoli, kdo tíhne k myšlenkám svobody na první pohled velký varovný vykřičník.
V programu Přísahy ale kupodivu najdeme i některé body, které alespoň trochu připomínají odlesky svobody. V tomto textu se tedy zaměřím na nejzajímavější body programu a posoudím je optikou libertariána.
Text se zaměřuje pouze na nejzajímavější pasáže programu Přísahy. Text hodnotí pouze program a nesoustředí se např. na výroky straníků. Více textů k politickým stranám najdete zde.
Co by libertariána mohlo zaujmout?
Bod 1.4 programu Přísahy se zabývá problematikou korupce a transparentnosti ve veřejné správě. Hnutí prosazuje zavedení registru dotací, povinné zveřejňování všech dotací a subvencí, a celkovou snahu o větší otevřenost veřejných financí. Transparentní systém může umožnit občanům lépe sledovat, jak stát nakládá s jejich penězi, což je pro všechny libertariány rozhodně lákavá myšlenka.
Když se ale podíváme na konkrétní kroky, které Přísaha chce podniknout k řešení tohoto problému, najdeme spoustu bodů, které už nejsou pro kohokoli, kdo se považuje za libertariána tak atraktivní. Přísaha chce zavést samostatný úřad Finanční policie, což znamená výrazné posílení státní moci. I když je cíl kontrolovat korupci na první pohled neškodný, centralizovaný aparát s takovými pravomocemi představuje nezanedbatelné riziko zneužití a postupného navyšování státní kontroly nad jednotlivci a firmami.
Bod 2.1 programu Přísahy s názvem “Rychlý stát” určitě zaujme oko každého. Především jde o snahu o snížení byrokracie a administrativní zátěže, která je často kritizována nejen občany, ale hlavně podnikateli. Atraktivní je i ekonomický dopad navrhovaných změn, tedy odhadovaná úspora 3,3 miliardy korun ročně na provozních nákladech státu.
Přísaha navrhuje snížení ministerstev ze současných 16 na 12, což je sice způsob, jak ušetřit na zbytečné byrokracii a platech politiků, ale vzhledem k povaze zbytku programu Přísahy považuji za důležité upozornit na fakt, že menší počet ministerstev neznamená automaticky menší stát a větší osobní svobodu. Snížení počtu vrcholných úřadů nijak nezaručuje omezení rozsahu státní moci nebo snížení regulací, dotací či zásahů do ekonomiky a soukromého života. Tento, ač zpočátku atraktivní bod programu se soustředí spíše na strukturu státní moci, než na samotné zvýšení míry osobní svobody, či zeštíhlení státu.
V bodu 1.5 se hnutí Přísaha velmi výrazně vymezuje proti “Chat Control”, tedy snaze Evropské Unie prosadit systém, který by umožňoval monitorování soukromé online komunikace za účelem potírání trestné činnosti. Předpokládám, že libertariánskému publiku nemusím vysvětlovat, jak výrazné narušení soukromí Chat Control představuje.
Proto také považuji boj proti Chat Control za překvapivě velmi pozitivní bod programu Přísahy, který mohu jen ocenit.
Z čeho se budou libertariánovi ježit vlasy?
Bod 1.2 programu Přísahy se soustředí na zpřísnění migrační politiky, posílení ochrany vnějších hranic a zavedení tvrdých trestů pro převaděče. Ochrana hranic a omezení migrace není v žádném případě příliš atraktivní myšlenka nejen pro libertariány, ale pro kohokoli kdo se zabývá ekonomickými přínosy otevřených hranic.
Prvním problémem je zavedení samostatné cizinecké policie. Posílení státního aparátu a vytvoření specializované složky znamená nárůst státní moci a kontroly nad pohybem jednotlivců. Drakonické tresty pro převaděče a rychlé vyhoštění migrantů bez práva na azyl jistě také vysílá varovný signál pro kohokoli, kdo se nazývá svobodomyslným.
Za velmi nebezpečný také považuji bod 2.6 s názvem “Omezení šedé ekonomiky”, ve kterém se hnutí Přísaha soustředí na boj proti šedé ekonomice. Toho se snaží docílit zavedením moderního EET 2.0, posílením finanční a celní správy a rozšíření paragrafu 102a, který umožňuje propadnutí majetku při neprokázání jeho původu.
Zavedení EET, i v moderní a digitální podobě, představuje státní dohled nad každým ekonomickým krokem podnikatelů. Ačkoli hnutí Přísaha tvrdí, že se jedná o systém, který omezí byrokracii, EET představuje systém, který zvyšuje administrativní zátěž a posiluje státní kontrolu nad podnikáním, což má s volným trhem pramálo společného. Dodatečná byrokracie zpravidla nejvíce zatěžuje malé podnikatele, kteří často nemají dostatek finančních a časových prostředků se s EET potýkat, což ve výsledku posiluje pozici větších firem, které mají v důsledku eliminace malých podnikatelů méně konkurence.
Posílení finanční a celní správy považuji také za problematický bod. Každý nárůst státních inspekčních orgánů znamená více státní kontroly nad každodenním životem občanů, více zásahů do soukromých transakcí a samozřejmě potenciální riziko zneužití.
Jako nejnebezpečnější bod se však jeví snaha Přísahy zabírat majetek bez prokázání jeho původu. Přestože se toto opatření může zdát na první pohled nevinně, jedná se o velmi nebezpečný zásah do vlastnických práv a flagrantní porušení principu presumpce neviny.
Pár slov na závěr
Zda myšlenky Přísahy obstojí u volebních uren, je už otázkou na každého voliče. Ačkoli sám upřímně pochybuji, že hnutí Přísaha bude pro svobodomyslně smýšlející voliče atraktivní volbou. Cílem tohoto článku však není radit, koho volit, ale nahlédnout do volebního programu očima libertariána a upozornit na některé varovné signály, které se v něm objevují nezřídka.