3. 10. 2025 | Oldřich Šmíd | 5 minut čtení
Voluntia je strana oficiálně založena 22. dubna 2025 za účelem oslovit libertariánské a, jak již název napovídá, voluntaristické voliče. Zároveň usiluje o šíření samotných myšlenek klasického liberalismu skrze politickou cestu.
Její vznik byl částečně podmíněn odklonem strany Svobodných od libertariánských hodnot a následnou kandidaturou s hnutím SPD. Mnoho současných členů Voluntie bylo tedy dříve součástí Svobodných, ačkoliv se zde objevují i nové tváře libertariánské politiky.
Je ale Voluntia skutečně vhodná volba pro liberální voliče? A nemusíme se obávat toho, že se Voluntia bude potýkat se stejným osudem jako Svobodní?
Text se soustředí pouze na program strany.
Když zvídavý liberální volič nahlédne na webové stránky, napříč konsternaci z velkého obrázku nepříliš vlasatých lídrů strany a z výrazné kombinace žluté a černé barvy, implikující inklinaci k anarchokapitalistickým myšlenkám, zabrousí na stránku program. Tam nalezne hned několik hesel o různých formátech. První a nejvýraznější zní: „Společně osekáme státní výdaje, snížíme daně a zastavíme stát.“ S osekáním státních výdajů a snížením daní je schopen souhlasit prakticky jakýkoliv ekonomický liberál. Ale co znamená „zastavíme stát“? Je to pouhý výkřik bez významu? Snad nám to Voluntia osvětlí v dalších částech programu.
Volič tedy scrolluje dál a vidí následující hesla: „Chceme víc ekonomické i osobní svobody.“ „Jsme pro reformu EU – konec regulací, dotací a byrokracie.“ „Chceme setrvat v NATO – nutnost pro naši obranu.“ „Jsme pro podporu Ukrajiny – Rusko je jasný agresor.“
Z těchto hesel je již směr strany jasnější. Vidíme jasnou prozápadní orientaci, alespoň tedy v bezpečnostních otázkách. Vidíme, že krom ekonomických svobod má strana v plánu rozšiřovat i svobody osobní. Poněkud vágní pojem, ale jen těžko může liberál nesouhlasit. V oblasti Evropské unie vidíme lehký náznak staré ODS. Reformy a minimum unijního intervencionismu. Tedy poněkud umírněný druh euroskepticismu s nadnesenými cíly. Voluntia se takto snaží vyhnout složité nálepce „Czexit“, ač se v některých rozhovorech lídr strany Tomáš Roud vyjádřil, že odchod z Evropské unie by podpořil pouze za okolnosti vytvoření bilaterálních smluv se státy schengenského prostoru o volném obchodu a bezcelní zóně. Jinak by prý byl odchod z EU „ekonomickou sebevraždou“.
Volič pokračuje dále a vidí tři žlutá hesla, která se objevují i na sociálních sítích a propagačních materiálech.
Zeštíhlit, stát! – hovoří o redukci v oblastech státní správy – méně úředníků, nižší daně, minimalizace byrokracie. Podíváme-li se na konkrétní kroky, vidíme jich hned několik.
- Zastavení státního zadlužování skrze pravidelné audity úřadů a jejich následné zrušení, či sloučení. A dále přijetí zákona o rozpočtové odpovědnosti, který zakazuje schodky rozpočtu mimo krize potvrzené ústavní většinou.
- Podpora podnikatelů probíhající bez dotací skrze zjednodušení daňového systému, snížení odvodů a rušením zbytečné byrokracie.
- Snížení počtu ministerstev pomocí jejich sloučení na počet deseti. Konkrétně sloučení ministerstva kultury, místního rozvoje a školství, dále sloučení ministerstva zemědělství a životního prostředí a sloučení ministerstva průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy.
- Zrušení národních dotací, což by údajně pomohlo rozpočtu, přičemž je zmiňována neefektivita a narušení férové konkurence. Dotace mají být zrušeny s výjimkou veřejného financování v rámci státní správy.
- Zjednodušení zákoníku práce, tedy volnější pracovní vztahy, více flexibility a možnost domluvy dle vlastních potřeb.
- Zlepšení podmínek pro akcie a kryptoměny, v zásadě usnadnění podmínek pro inovace, investice a vývoj nových technologií.
- Důchodová reforma má za cíl posílit dlouhodobé spoření na důchod a snížení závislosti na státu. Občané tak mají být motivováni daňovými úlevami pro investice do soukromých penzijních fondů.
Kroky ke svobodě?
Z pohledu klasického liberála jsou to převážně návrhy, které vedou ke snížení státních výdajů, tedy potenciálně ke snížení daní, k narovnání konkurenčního prostředí díky zrušení dotací, k větší ekonomické autonomii jednotlivce a k zastavení státního zadlužování. Tedy ano, jedná se o kroky ke svobodě. Kamenem úrazu je ovšem velmi složitá implementace – v rámci statutu quo jsou již navázány ekonomické vztahy například v oblasti dotací a zároveň má Voluntia minimálně ještě několik let daleko od relevance k prosazení takto radikálních změn. Dále se zde nachází poněkud vágní pojem “zákaz schodkového rozpočtu mimo krize”, protože nevíme co se myslí pojmem krize a nevíme proč by měla být řešitelná zvýšenými výdaji státu. Nicméně toto je spíše kosmetický problém ve stínu neprosaditelnosti.
Zastavět, stát! – hovoří o řešeních bytové krize primárně pomocí deregulace. Opět je zde několik kroků.
- Tvůj dům – do 7 dní znamená schválení stavebního projektu do 7 dní, pokud úřad nevznese žádné námitky, a má jen jednu šanci námitky podat.
- Ochrana poctivých majitelů a nájemníků skrze rychlé tzv. evikční příkazy pro nájemníka po hrubém porušení nájemní smlouvy, zároveň ale právo nájemníka podat včas jednu námitku. Mělo by tak dojít k rychlému vyklizení bytu, což by mělo vést k většímu počtu nájemních bytů na trhu.
- Stavební pozemek do 30 dnů, tedy možnost požádat o změnu pozemku zemědělského na stavební, přičemž úřad má rozhodnout během 30 dní a případně přidá jednorázové podmínky.
- Levnější a rychlejší výstavba výškových budov pomocí rušení regulací včetně výškových limitů a takzvané deNYMBIzaci ČR, kdy mohou vznést námitku proti stavbě pouze přímí sousedé.
- Omezení pravomocí památkářů, kteří prý prodražují bydlení, často svévolně, blokováním staveb, přestaveb i modernizací.
Kroky ke svobodě?
V této části vidí liberál snížení pravomocí úředníků a deregulaci v oblasti stavebnictví. V této oblasti je Voluntia relativně umírněná, protože zachovává určitý koncept stavebního povolení a schvalování projektů, což, může působit jako ústupek od ideálu maximalizace vlastnických práv. Na stranu druhou jsou pravomoce úřadů značně okleštěny a to až do bodu, kdy třeba nestihnou zareagovat i když by námitku úřad měl. Dále je zde koncept námitky proti stavbě ze strany pouze přímých sousedů. To je krok směrem k liberalizaci, ale liberál si stejně klade otázku, zda by měl mít soused právo bránit jakýmkoliv způsobem stavbě. Obecně jsou to kroky, které mohou vést ke svobodnějšímu stavebnictví a mohly by z dlouhodobého hlediska vyřešit bytovou krizi bez zvýšení výdajů státu na výstavbu obecních bytů.
A konečně již zmíněný bod Zastavit, stát!, který se týká různých osobních svobod v rámci společnosti, jehož kroky jsou:
- Svobodné a efektivní školství, velmi rozsáhlý krok obsahující: zvýšenou autonomii alternativních škol, jednodušší zakládání soukromých škol, rozhodnutí o homeschoolingu v kompetenci rodičů, zrušení státního financování soukromých škol – místo toho sleva na dani pro rodiče dítěte studujícího na soukromé škole. Dále si školy mají vybírat, zda u sebe podpoří inkluzi, má se zrušit státní část maturit a přijímacích zkoušek – na to navazující deregulace pracovního prostoru – maturita prý nemá být nutnou podmínkou, odstátnění Cermatu a zrušení povinného předškolního ročníku společně s povinnou 9. třídou.
- Konec války proti psychotropním látkám – zde momentálně figuruje legalizace pěstování konopí bez povinné registrace, licence či státního dohledu a možnost prodej v lékárnách a specializovaných prodejnách od 18 let. Dále legalizace psychedelik LSD, psilocybinu a MDMA opět s možností prodeje, přičemž jeho součástí má být informační leták o dávkování a rizicích (factsheet). Také pěstování například lysohlávek má být povoleno. Legalizace prý sníží kriminalitu, obsazenost věznic, umožní policii se zaměřit na opravdovou ochranu a zvýší turismus.
- Odstátnění manželství – svoboda místo regulace prý znamená ukončení kulturní války o definici a umožnění vlastní cesty bez nátlaku.
- Zrušení nuceného financování OSA, ČT a ČRo mluví o zdobrovolnění poplatků těmto službám. Takhle si mohou uživatelé veřejnoprávních mediálních služeb prý média zaplatit bez nucení ostatních, kteří daná média neužívají.
Závěr
Po tomto průřezu programem si můžeme udělat následující obrázek. Program není čistě voluntaristický, tedy ani agoristický. Jedná se o postupnou politickou změnu, která má vést k větší svobodě. Voliče mohou odlákat nízké volební preference a pokud chtějí volit subjekt, který ve volbách do Poslanecké sněmovny skutečně dostane mandát, Voluntie minimálně v těchto volbách není jejich favoritem. Zároveň může Voluntia odlákat radikální libertariány, kteří politice obecně nevěří, kvůli její umírněnosti v některých bodech – například u drogové, či daňové politiky. Dále ji určitě nebudou volit socialisté, velká část konzervativní komunity, či podporovatelé Ruska a jiných autoritářských režimů.
Potenciální voličskou základnou tedy mohou být zklamaní voliči SPOLU, bývalí voliči Svobodných, někteří „protisystémoví“ bývalí voliči Pirátů a část libertariánské komunity, která dlouhodobě nemá koho volit. Pro ty Voluntia nabízí řešení vedoucí k minimalizaci státu, odlehčení daňové zátěže, prozápadní bezpečnostní orientaci, legalizaci některých látek, snížení byrokracie napříč sektory a všeobecně pro-svobodné směřování bez konzervativních a nacionalistických příměsí.