Ekonomické omyly: hra s nulovým součtem

Ekonomické omyly: hra s nulovým součtem

18. 1. 2024, původně vydáno 11. 12. 2018 | Steven Horwitz | 3 minuty čtení

Ekonomové by mohli trávit veškerý svůj čas bojem proti desítkám ekonomických omylů, které se objevují v médiích a mezi širokou veřejností. Ekonomické omyly se běžně objevují mezi širokou veřejností i v médiích. To, co bychom mohli nazvat „lidovou ekonomií“, se objevuje téměř všude, kde se mluví o ekonomických otázkách. Než abych se zabýval dlouhým seznamem velmi konkrétních omylů, rád bych se věnoval třem obecným přesvědčením o ekonomice a hospodářském růstu, která jsou široce přijímaná a zároveň velmi škodlivá.

Hra s nulovým součtem

Prvním z těchto omylů je přesvědčení, že tržní činnosti, zejména směna, jsou hry s nulovým součtem, tj. hry, ve kterých je celkový zisk ze hry roven nule. Pokud si tedy například každý z pěti lidí hrajících poker koupí do hry 100 dolarů, lze vyhrát pouze 500 dolarů. Dohromady se jedná o hru s nulovým součtem. Pokud mi na konci večera zůstane 200 dolarů, pak všichni ostatní hráči dohromady mají k rozdělení pouze 300 dolarů. Ve hrách s nulovým součtem je zisk jedné osoby ztrátou ostatních.

S tímto nesprávným vnímáním trhů se setkáváme v různých podobách. Jde například o obecně mylnou představu, že bohatí bohatnou tím, že ochuzují ostatní. Tento názor zastávají lidé, kteří buď hovoří o bohatých a chudých v rámci konkrétních zemí, nebo ve vztahu celých bohatších a chudších národů. Běžně panuje přesvědčení, že Západ zbohatl tak, že vytěžil zdroje nebo pracovní sílu ze zbytku světa, často prostřednictvím kolonialismu. Všimněte si, že jde o myšlení s nulovým součtem: implicitně je k dispozici určité množství zdrojů a Západ je „vzal“ zbytku světa. Podobně mylné je i přesvědčení, že jednotlivci nebo domácnosti v určité zemi bohatnou tím, že „berou“ ostatním.

Omyl spočívá v předpokladu, že existuje pevně stanovený koláč bohatství a že tržní činnost jej pouze rozděluje mezi jednotlivce, domácnosti nebo národy. To ignoruje způsob, jakým se bohatství vytváří prostřednictvím výroby a směny. Jedním z nejzákladnějších poznatků ekonomie je, že směna je vzájemně výhodná, a proto vytváří bohatství. Když mi Starbucks prodá kávu, dává přednost dvěma dolarům před kávou a já dávám přednost kávě před dvěma dolary. Oběma se nám díky směně daří lépe. Všimněte si, že směna nás oba činí „bohatšími“, protože nám dává něco, čeho si ceníme více, za něco, čeho si ceníme méně, a že k tomu dochází i bez toho, aby byly vyprodukovány nějaké nové zdroje.

Když vezmeme v úvahu výrobu, slabost pohledu s nulovým součtem je ještě zřejmější. Pokud se trochu vrátíme k příkladu Starbucksu, vezměme v úvahu především jejich rozhodnutí vyrábět a prodávat kávu. Majitelé Starbucksu nebo jakéhokoli jiného úspěšného podniku skutečně zbohatli, ale nikoli tím, že „brali“ všem ostatním. Jak bylo uvedeno výše, díky rozhodnutí Starbucksu vyrábět a prodávat kávu a díky našemu rozhodnutí dát své dolary na její nákup jsme na tom oba lépe. Jejich bohatství se vyrovná našemu bohatství, protože máme produkt, který nám chutná. Když se pak zamyslíme nad způsoby, jakými úspěšné podniky zaměstnávají pracovníky a nabízejí výnosy z investic těm, kdo je financují, bohatství, které díky úspěchu získávají, není na úkor ostatních, ale naopak z něj ostatní profitují. Trhy jsou ve všech těchto ohledech hrami s kladným součtem, v nichž je možné, aby každý odešel s větším ziskem, než na začátku.

Tento argument platí bez ohledu na to, kde obchodníci žijí. Když tedy jednotlivci v bohatých zemích obchodují s jednotlivci v chudých zemích, je to oboustranně výhodné. V míře, v jaké lidé v bohatých zemích zbohatli díky obchodu, „neubrali“ své bohatství lidem v chudých zemích. Oběma se dařilo lépe. Samozřejmě, že historie mezinárodních vztahů nebyla vždy historií obchodu a imperialismus a jiné formy síly měly jistě svůj význam. Z dlouhodobého hlediska však přijetí domácích i globálních institucí, které usnadnily obchod, vysvětluje zisky bohatých zemí mnohem lépe než alternativní vysvětlení.


Text je překladem první části článku o ekonomických omylech od ekonoma Stevena Horwitze. Z originálu Three Widely Believed Economic Fallacies přeložil Radek Cieslar. Pokračování budou již brzy publikována na tomto blogu. Překlad Horwitzovy knihy Úvod do rakouské ekonomie naleznete na našem webu E-book: Úvod do rakouské ekonomie.

Úvodní snímek pochází z webu Freepik.com.


Pomozte nám šířit svobodu

Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.

Podpořte nás Sdílet na Facebooku

Sledujte nás!

Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!


Tags:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.