Ohledně Kryštofa Kolumba se radikální levice nepletla

12.10.2021 | Bryan Caplan

Kolumbus nebyl jen surový otrokář, ale přímo průkopník otrokářství.

V době, kdy se Kryštof Kolumbus v roce 1477 objevil v Lisabonu, kvetl ve východním Atlantiku mezi západní Afrikou, ostrovy v Atlantiku a Evropou obchod s otroky řízený ze Starého světa. Ve svém slavném dopise ze své první plavby informoval Ferdinanda a Isabelu, že jim s jejich pomocí může dodat „otroků, kolik si objednají“. Při své druhé plavbě naložil Kolumbus na palubu vracejících se karavel pět set indiánských otroků. Na poslední etapě plavby do Cádizu „asi dvě stě těchto Indiánů zemřelo“, zaznamenal jeden z cestujících, a dodal: „hodili jsme je do moře.“ Tímto způsobem zahájil objevitel Nového světa transatlantický obchod s otroky – nejprve s indiány, a to ze západu na východ.

James Rawley a Stephen Behrendt, The Transatlantic Slave Trade

Radikální kritika Kolumbova dne ze strany krajní levice spoustě lidí vadí. Ale fakta jsou na jejich straně. Kolumbus nebyl jen surovým otrokářem, byl průkopníkem otrokářství. Dnes jsem v knihovně prolistoval tucet knih o Kolumbovi a otroctví a žádná z nich to nezpochybňuje – i když hagiografie většinou slovo „otroctví“ v rejstříku vynechávají.

Můžete odsoudit člověka jen proto, že byl otrokář? Samozřejmě. Je to tak špatné, že to stěží může být horší. A Kolumbus neměl ani chabé výmluvy Thomase Jeffersona jako „vyrostl jsem v tom“ nebo „nemohl jsem si dovolit to nedělat“.

Nejubožejší výmluvou ze všech je, že musíme Kolumba posuzovat podle měřítek jeho doby. To totiž není nic jiného než kulturní relativismus, který obhájci západní civilizace tak často odsuzují. Pokud jsou některé kultury a zvyky lepší než jiné, pak můžeme Kolumbovi a španělským dobyvatelům spravedlivě nastavit zrcadlo a zjistit, že ty jejich patří k těm nejhorším.

Nebyla ale evropská kolonizace Nového světa zlepšením? I kdyby to byla pravda, nebyl by to důvod k tomu, abychom měli zvláštní den na počest Kolumba a jemu podobných. Kdyby Mengele vyléčil rakovinu, měli bychom slavit Mengeleho den? V každém případě se musíte ptát: zlepšení v porovnání s čím? Výhody západní kultury by se šířily přinejmenším stejně rychle, kdyby Evropané přišli do Nového světa jako obchodníci a učitelé, a ne jako dobyvatelé a otrokáři.

Nyní můžete namítnout: každý obr stojí na hliněných nohou. To záleží na tom, koho považujete za obra, jak by řekl Yoda. Existuje spousta lidí, kteří se významně zasloužili o vědu, obchod, filozofii, literaturu, hudbu a historii, aniž by praktikovali otroctví a vraždy. To jsou muži a ženy, kteří by si mohli zasloužit vzpomínkový den.

Osobně bych rád uctil lorda Actona, velkého historika, který nás lépe než kdokoli jiný naučil zpochybňovat „velké muže“, jako byl Kolumbus. Je známý svým výmluvným heslem: „nedovolte žádnému člověku a žádné otázce, aby unikla věčnému trestu, který má historie moc uložit špatnosti.“ Ale ještě více se mi líbí jeho delší výrok:

Nemohu přijmout vaše dogma, že papeže a krále máme na rozdíl od jiných lidí soudit s příznivým předpokladem, že se nedopustili ničeho špatného. Pokud by měl existovat nějaký předsudek, pak je v neprospěch držitelů moci, silnější s tím, jak roste jejich moc. Historická odpovědnost musí nahradit nedostatek právní odpovědnosti. Moc má tendenci korumpovat a absolutní moc korumpuje absolutně. Velcí lidé jsou téměř vždy špatní lidé…


Původní článek v angličtině najdete zde.
Přeložil: Radek Cieslar

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *