Válka proti drogám

02.04.2021 | Students for Liberty CZ | 12 minut čtení

Válka proti drogám je název globální kampaně, kterou vedou státy a mezinárodní organizace za účelem potlačit užívání drog a odstranit nelegální obchod s drogami. Válka proti drogám má více než stoletou, a jak si řekneme níže, značně krvavou historii.

Jakkoliv důvody, které stály za jejím zahájením, nebyly vždy ty nejvíce chvályhodné, nechceme nijak zpochybňovat motivace jejích současných zastánců. Strach o bezpečí před drogovými gangy, strach o rodinu, o vlastní děti a o to, že upadnou do drogové závislosti, i třeba obavy z růstu bezdomovectví a chudoby ve společnosti v důsledku závislostí, to vše jsou zcela legitimní důvody být na pozoru. Proto se vám v této publikaci pokusíme ukázat, proč drogová válka není dobrým nástrojem k adresování těchto problémů. Jakkoliv paradoxní se to může zdát, ukončení drogové války, o kterém Studenti za svobodu dlouhodobě hovoří ve své mezinárodní kampani End the Drug War, je tou nejlepší drogovou politikou.

Drogy jsou méně nebezpečné než si myslíte

Ještě než se podíváme na válku proti drogám samotnou, věnujme se nejprve drogám samotným. Silně negativní veřejný obraz drog a jejich uživatelů, často podporovaný i vzdělávacími programy ve školách, je totiž hlavním zdrojem podpory zákazů. Představa, kterou velká část společnosti, která se často s drogami nebo jejich uživateli nesetkala, má o drogách, však většinou přeceňuje riziko vzniku závislosti i společenskou nebezpečnost jejich uživatelů.

Nejprve však těm, kdo se drog obávají, musíme dát za pravdu v jednom: drogy jsou všude. Ne však ty nelegální – obchod s těmi se dle odhadů pohybuje do 0,2 % českého HDP, a už více než dvacet let má klesající tendenci. Většina drog je legální, a málokdo se jich obává. Většinou jde o léčiva, nebo samozřejmě o alkohol, nikotin či například kofein.

Riziko závislosti

Naproti tomu nejvíce mýty je opředena nebezpečnost jednotlivých nelegálních drog. V grafu níže vidíme na vertikální ose riziko vzniku závislosti u jednotlivých drog. Než se pustíme do srovnávání, je nutné mít na paměti, že riziko vzniku závislosti pro konkrétní osobu záleží vždy na její individuální tělesné konstituci, stejně jako mentálním stavu a životní situaci – závislost na drogách zdaleka není jen chemie.

Přesto však můžeme pozorovat, že kupříkladu marihuana, kterou mnozí stále považují za vstupní drogu (termín vznikl v 80. letech, označuje drogu, jejíž užívání a závislost na ní údajně vede postupně k vyhledávání silnějšího prožitku a tedy i tvrdších drog), nepředstavuje větší riziko vzniku závislosti než kofein. Na stejné úrovni je i extáze (MDMA), zatímco riziko vzniku závislosti na LSD nebo lysohlávkách (psilocybin) je téměř nulové.

Všechny tyto drogy jsou pak pro uživatele méně nebezpečné než alkohol. A jakkoliv alkoholová závislost je problém, který nechceme nijak trivializovat, a považujeme za důležité, že je na něj upozorňováno a dostává se mu více pozornosti, stejně jako více solidarity závislým, málokdo se obává objednat si k obědu pivo, protože by se obával, že od alkoholu vede přímá cesta k pervitinu či heroinu. Přesto takové obavy často vyjadřujeme v souvislosti s drogami podstatně méně rizikovými z hlediska závislosti než alkohol nebo nikotin.

Zničí vám drogy život?

Lidem, kteří se drog obávají, je třeba dát za pravdu v dalším: není to jen o závislosti. Proto se postupně musíme vypořádat s třemi dalšími obavami. Těmi jsou riziko předávkování, a míra individuálního a společenského rizika užívání.

Předávkování

Co to všechno znamená? Podívejme se nejprve na to nejzřejmější – jaké je riziko, že se danou drogou předávkuji. Riziko předávkování samozřejmě není navázané na závislost či pravidelnost užívání. Naopak uživatel, jehož organismus na drogu není zvyklý, a který navíc nemá zkušenost s užíváním drogy a jejím dávkováním, je ve větším riziku.

Jak velké toto riziko je u jednotlivých drog vidíme na horizontální ose v grafu výše. Opět můžeme pozorovat, že riziko otravy alkoholem přesahuje riziko předávkování extází, a předávkovat se marihuanou, LSD nebo houbičkami je takřka nemožné.

Individuální a společenské riziko užívání

Předávkování je však pochopitelně až krajní případ. Jaký efekt tedy mají drogy na váš život a na vaše okolí? Každý z nás jistě někdy viděl populární nelichotivé vyobrazení uživatele marihuany. I v tomto ohledu vás můžeme uklidnit. V následujícím grafu na horizontální ose můžeme sledovat míru, jakou daná droga poškozuje uživatele. Opět pozorujeme, že marihuana, lysohlávky, extáze nebo LSD ohrožují vaši schopnost fungovat a vést svůj život jen minimálně v porovnání například s alkoholem.

Na svislé ose ve stejném grafu pak můžeme pozorovat nebezpečnost uživatele pro okolí. I zde pozorujeme dominanci alkoholu nad látkami jako je marihuana či extáze, ale tentokrát i nad crackem a kokainem. Jedinou z vybraných drog, která je v tomto ohledu nebezpečnější, zůstává heroin, u kterého lze spekulovat, že jedním z důvodů vysoké společenské nebezpečnosti je vysoká cena způsobená jeho ilegalitou, a tedy prostředky, ke kterým se závislí uchylují, aby získali prostředky k jeho opatření.

Drogy mohou léčit

Probrali jsme tedy obavy, které v souvislosti s drogami panují. Jednoho se však bojí málokdo – že mu drogy pomohou. Kromě např. benzodiazepinů, které známe jako Lexaurin, Neurol i další a na které lze běžně získat předpis od lékaře, i mnohé ze v současnosti zakázaných drog mohou mít velký léčivý potenciál. Je to například ketamin, nebo také psilocybin (lysohlávky) při depresivní nebo bipolární poruše a při posttraumatické stresové poruše je to MDMA, které má lepší výsledky, než momentálně používaná antidepresiva. Zákazy byť i medicínského použití těchto a dalších látek zbržďuje výzkum, a poškozuje ty, kterým by tyto výsledky takového výsledku mohly usnadnit život.

Než téma nebezpečnosti drog opustíme, považujeme za nutné upozornit na to, že i přesto, že rizika nejsou tak velká, jak si často myslíme, neznamená to, že zde žádná rizika nejsou. Stejně jako u alkoholu, i přístup k jiným látkám vyžaduje jistou míru opatrnosti, a je zcela legitimní osobní volbou rozhodnout se některé či všechny látky, o kterých jsme se bavili výše, nevyužívat.

Srovnávání nebezpečnosti drog zejména s populárním alkoholem by také mohlo vést k špatnému přístupu, a sice omezování a zákazům alkoholu, namísto dekriminalizace a legalizace ostatních látek. Proto se ve zbytku tohoto textu podíváme na to, proč nehledě na míru závislosti zákazy nebývají nejlepší cestou, jak se proti rizikům návykových látek bránit, a proč navíc jde o tu nejhorší cestu pro ty, kdo již bojují se závislostí.

Válka proti drogám je nebezpečnější (a dražší) než si myslíte

Většina drog je tedy daleko méně škodlivá, než se lidé běžně domnívají, a některé jsou při správném užití prospěšné zdraví či osobnímu rozvoji. Nicméně, nelze zastírat, že existují drogy jako heroin, které jsou pro uživatele skutečně nebezpečné. Navíc, co již zmiňovaná kriminalita? Přestože riziko drog je tedy menší, než se většina z nás domnívá, nestojí boj proti drogám i tak za to?

Válka proti drogám je neefektivní

Podívejme se nejdříve na to, jak efektivní drogová prohibice a potlačování černých trhů je jako nástroj boje s drogami.

Začněme u těch nejvíce viditelných nákladů války proti drogám: veřejných výdajů. Ty od roku 1971, kdy prezident Nixon slavně vyhlásil válku drogám, a pojmenoval tak politiku, která byla v chodu již od dvacátých let, nejprve prudce vzrostly a nadále se drží ve velmi vysokých číslech.

V grafu můžeme vidět, že přes obrovské výdaje na boj proti drogám v USA (a to nejsou započítány vysoké nepřímé výdaje), se počet uživatelů dlouhodobě nemění. V roce 2019 stálo zadržení jedné osoby v důsledku trestných činů spojených s drogami daňové poplatníky v přepočtu skoro 2,5 milionu korun.

V tomto bodě se musíme postavit dvěma zjevným námitkám: zaprvé, pokud přes astronomické výdaje na boj s drogami počet uživatelů neklesá, neznamená to, že v případě méně výdajů by jejich počet rostl? A zadruhé, není tedy problém spíše příliš drahé vymáhání práva, spíše než jeho vymáhání jako takové? Nešlo by vést válku proti drogám levněji?

Jde to i jinak

Podívejme se nejprve na problematiku počtu závislých osob. Jedním z dobrých příkladů je Portugalsko, které se koncem tisíciletí nacházelo takřka v drogové krizi. Namísto tvrdší represe se však rozhodli zkusit situaci řešit plošnou dekriminalizací a pomocí závislým. Nejen že došlo k poklesu vězněných osob, a díky pomocných programů, jako výměna injekčních stříkaček, došlo k menšímu počtu HIV pozitivních osob, ale především rapidně klesl počet lidí, kteří zemřeli na předávkování, což je údaj, který obecně slouží jako poměrně dobrá proxy proměnná pro počet závislých.

Je snadné označit příklad Portugalska za cherry-picking, nicméně pokud se podíváme na další země, které přikročily k legalizaci, sledujeme stejné trendy, byť ne tak závratné. Vysvětlení důvodů za pozitivními vlivy dekriminalizace se budeme především věnovat v následujícím oddíle, jedno z nejjednodušších vysvětlení však je prostý ekonomický argument. Když prodáváte ilegální drogu, za jejíž prodej hrozí vysoké tresty, budete raději prodávat silnější drogu, u které za stejné množství zákazníci získají silnější zážitek (a vy více peněz), než drogu slabší – když už totiž investujete velké rizikové premium spočívající v ilegální aktivitě, raději už podniknete něco, co za to stojí.

Poučení ze Států

Podobný vývoj můžeme sledovat například z období alkoholové prohibice v USA. Když byl alkohol vytlačen na černý trh, a objevili se pašeráci s alkoholem, jejich primární zájem nebyl o pašování piva – je jistě mnohem snazší pašovat silnější moonshine (pálenku – název moonshine, tedy světlo měsíce, pochází právě z období prohibice, kdy pašeráci byli nuceni vyrábět destiláty v noci, aby zmenšili riziko polapení), které lidem stačí ke konzumaci méně, a zaplatí za ní víc, než pašovat mnoho lahví piva. Silnější alkohol, stejně jako silnější drogy, ke kterým je trh kriminalizací dotlačen, pak pochopitelně nutně vedou k většímu počtu závislých a více předávkováním.

Co se týče otázky ceny drogové války, musíme si uvědomit dvě věci: první je, že drahá válka proti drogám není nutně ani z liberálního pohledu špatně. Jistě by šlo zavírat lidi do vězení levněji, pokud bychom nedodržovali ani zdání spravedlnosti, a nenamáhali se shromažďovat důkazy. Válka proti drogám je špatná politika, ale dělat špatnou politiku efektivněji a o to víc nespravedlivě není zlepšení, ani pro její odpůrce, ani pro její zastánce, kteří rovněž nechtějí trestat neprávem obviněné osoby.

Co není vidět

Další problém jsou skryté náklady drogové války, mimo přímé výdaje. V Americe je v současnosti nejvíce vězněných osob na světě, jak v absolutních číslech, tak v poměru k populaci. Velká část těchto osob je uvězněna právě za zákony spojené s drogovou válkou, jako jsou tzv. Povinné minimální tresty (mandatory minimums). V roce 2019 tak bylo zatčeno 27 819 osob drogovou policií (mimo osoby zatčené jinými federálními a státními agenturami), a zatčení jedné osoby vyšlo zhruba na 2,5 milionu korun. Mezi lety 1986 a 2019 pak jen tato agentura zatkla přes 950 000 osob.

Mezi další skryté výdaje patří také zvýšená kriminalita v důsledku války proti drogám, a náklady s ní spojené, stejně jako náklady ušlých příležitostí, například benefitů pro veřejné zdraví z léčebného užívání drog, nebo daňové příjmy, o které se stát připravuje, když nepovoluje legální prodej.

A jak je možné, že válka proti drogám, kterou její zastánci hájí nejčastěji právě jako boj proti kriminalitě spojené s drogami, naopak způsobuje větší kriminalitu? Pojďme se na to podívat blíže.

Válka proti drogám je horší než drogy

Než se pustíme do komplikované problematiky drogových gangů, shodněme se nejprve na tom, co je zjevné: méně trestných činů znamená menší kriminalitu. Pokud užívání některých nebo všech drog přestane být trestným činem, lidé, kteří je užívají, nebudou stíháni, a tím pochopitelně klesne kriminalita, a i počet osob ve věznicích, o kterém jsme si výše říkali, že je velmi vysoký. 

Zde je na místě zmínit, že obhajovat konec války proti drogám neznamená nutně přijmout obávané dealery, kteří budou drogy prodávat před základní školou. I mezi skalními odpůrci drogové války jsou rozdíly v tom, jak si dekriminalizaci a legalizaci představují. Mnozí z nich chtějí legalizovat pouze držitele a uživatele drog, a přísně regulovaný prodej například jen některých drog, zatímco jiní fandí totální legalizaci. Debata konkrétního provedení legalizace je komplexní (mluvil o ní například náš člen Pavol Fukatsch ve své přednášce), každý nepatrný krok směrem ke konci drogové války však bude mít pozitivní dopady v podobě menší kriminality a lepší situace pro osoby, které skutečně zápasí se závislostí, díky důvodům o kterých jsme již hovořili, a o kterým se budeme věnovat dále.

Státem vydržované gangy

Jedním z těchto důvodů jsou již několikrát zmiňovaná problematika drogových gangů, které jsou možná vůbec největším strašákem celé drogové problematiky. Pokud se však obáváte, že dekriminalizací drog bychom dali mafii volnou ruku, pak se nejspíš obáváte zbytečně: pro organizovaný zločin je totiž válka proti drogám jedním z hlavních zdrojů obživy.

Není náhodou, že nejslavnější dny sicilské mafie v USA následovaly během a po alkoholové prohibici. Jako moderní mexičtí a kolumbijští drogoví baroni, tak i legendární Al Capone rozšířil své impérium především právě díky ziskům z prodeje nelegálních substancí.

Jak je to možné? Jednoduše: válka proti drogám odstraňuje legální konkurenci. Pro zboží tedy musíte na černý trh. S tím se pojí již zmíněná rizika: nižší a nekontrolovaná kvalita substancí, a jejich výrazně vyšší cena, protože musíte zaplatit riziko dopadení a uvěznění vašemu dealerovi s jeho dodavatelským řetězcem.

Absence arbitra a vymahatele dohod pak nutně vede k násilí. Pokud z vaší vinárny někdo ukradne láhev vína, zákazník vám nechce zaplatit nebo zásobovatel dovézt nové zboží, nebo dokonce pokud přijdete a za vaším pultem drze stojí někdo jiný, máte dostupné právní nástroje, jak situaci řešit. Prodejce drog tyto nástroje nemá – těžko na vás zavolá policii, pokud zaplatíte falešnými bankovkami za kokain, nebo pokud zjistí, že mu jeho dodavatel doručil nekvalitní dávku.

A stejně jako pro piráty, o kterých mluví Leeson, nejsnazší způsob jak bojovat proti tomu, aby se vás zákazník nebo dodavatel pokusil podvést, případně aby někdo obsadil váš flek a pomyslně si tak stoupl za váš pultík a přebíral vám zákazníky, je udržovat si dostatečně děsivý veřejný obraz, aby se něčeho takového nikdo neodvážil. A budování takového obrazu a jeho udržení vyžaduje, abyste drasticky zasáhli vůči všem, kteří se vám pokusí křivdit. Udržování této dynamiky pak stojí ročně desítky tisíc životů.

Válka proti drogám tedy není válkou proti drogovým gangům. Když ukončíme válku proti drogám, a umožníme  tak legální konkurenci prodávat levnější (bez příplatku za riziko chycení a vězení pro výrobce a prodejce) a bezpečnější (díky standardní kontrole kvality v obchodech s legálními drogami, která samozřejmě na černém trhu většinou chybí) drogy, drogovou mafii tak vyhladovíme.

A komu tím prospějeme?

Vraťme se ale nyní k problému závislých. Jak by mohl konec drogové války prospět těm? Jednoduše: zaprvé je třeba si uvědomit, že lidé, kteří trpí drogovou závislostí, nejsou nutně lidé, kteří nemohou fungovat ve společnosti. Lidé, kteří skutečně trpí závislostí například na heroinu, dokáží často běžně fungovat i ve vysokých společenských postech, dokud mají k droze přístup. Taková byla například situace v Americe před vypuknutím války proti drogám, kdy i po zákazu tvrdých drog jako heroin po nějakou dobu lékaři směli předepisovat heroin závislým osobám. Jakkoliv samozřejmě nejde o řešení problému závislosti, jde minimálně o zmenšení symptomů jako chudoba, kriminalita a předávkování, ke kterým se lidé uchýlí, když droga nelze legálně sehnat, nebo pokud se díky černému trhu stane nedostupně drahou.

Dalším problémem je chudoba, kterou represe způsobuje. Pro zaměstnavatele je zkrátka jednodušší vyžádat čistý trestní rejstřík a provést rychlou filtraci kandidátů, než s každým z nich vést pohovor. To zejména platí o pozice s mnoha uchazeči a pozice s nízkou požadovanou kvalifikací. V mnoha případech to pak snadno může být i odsouzení k několikadennímu trestu za držení marihuany, které člověka vyšle na těžko opustitelnou spirálu nezaměstnanosti, chudoby, a poté v důsledku ke kriminalitě či závislosti.

Strach odrazuje – jen ne tam, kde bychom chtěli

Spolu s tím, jak silně negativní efekt má záznam z rejstříku na život a postavení člověka nelze nezmínit i obecné stigma panující kolem drog. A nejde jen o to, že k lidem trpícím závislostí ostatní přistupují rovnou jako ke zločincům, a ne jako k těm, kteří potřebují pomoc. Zásadní roli hraje to, jak v důsledku obav z perzekuce jednají závislí. Pokud víte, že můžete být uvrženi do vězení, ztratit společenské postavení, práci, nebo třeba opatrovnictví dětí, dramaticky se snižuje pravděpodobnost že vyhledáte potřebnou pomoc.

Po dekriminalizaci užívání drog se zvyšuje počet lidí, kteří využívají pomoc různých dobrovolnických organizací a sociálních zařízení, které nabízejí například výměnu jehel, čímž se brání kupříkladu šíření HIV, nebo bezpečná místa pro vpichování drog, kam se může uživatel uchýlit a být pod lékařským dohledem pro případ předávkování nebo jiné krizové situace. Existuje bezpočet dalších způsobů, jak pomáhat závislým, od poradenství, ubytoven, snahy začlenění do společnosti, budování podpůrné komunity, nebo jen poskytování sanitarizovaných nástrojů k užívání. Dokud však bude užívání a držení těchto drog trestné, těchto služeb bude méně, a lidé, kteří je potřebují, si je méně často troufnou vyhledat.

Jak tedy lze vést rozumnou drogovou politiku? Předně je třeba ukončit politiku represe drogové války, která znesnadňuje závislým hledání pomoci a zhoršuje jejich situaci, případně vytváří nové závislé, a která způsobuje kriminalitu v podobě věznění uživatelů drog i v podobě drogových gangů a jejich zločinů, nemluvě o tom, kolik peněz stojí represe daňové poplatníky. Namísto boje s drogami by bylo možné vynaložit ušetřené zdroje na skutečně efektivní pomoc závislým. Ti musí vědět, že pro ně existuje cesta zpátky, a pokud budou mít vůli svou situaci konfrontovat, existují organizace a způsoby, kterých lze využít, a za které nehrozí uvěznění či jiná perzekuce.

Je třeba složit zbraně mandatorních minim a skrytých policistů pózujících za dealery, a za byť jen zlomek ušetřených peněz nabídnout skutečně efektivní pomocnou ruku.

Není to jen o uživatelích

Co z toho všeho tedy plyne? Válka proti drogám není věcí jen uživatelů drog, lidech závislých na drogách hledajících péči, nebo zájmových skupin. Užívání a držení drog je samozřejmě zločinem bez oběti, a nikdo by neměl mít právo nařizovat ostatním, jaké substance si smějí vpravovat do svého těla, a tedy jaké drogy užívat. Válka proti drogám je však do značné míry i otázka toho, v jak humánní společnosti chceme žít. 

Na začátku článku jsme zmiňovali některé důvody, které vedou zastánce války proti drogám k obhajobě prohibice většiny drog a tvrdého stíhání držitelů, uživatelů a prodejců. V jeho průběhu jsme vás nechtěli přesvědčit o tom, abyste začali užívat drogy, nýbrž o tom, že drogová válka neřeší a spíše zhoršuje problém závislosti a chudoby, vede nikoliv ke snížení, ale zvýšení kriminality a růstu černého trhu, díky čemuž jsou nejen uživatelé, ale i všichni ostatní méně bezpeční. Často se také stává záminkou k rozšíření pravomocí policie a bezpečnostních složek, což vede k menší svobodě nás všech. 

K tomu všemu nás drogová válka stojí zbytečné výdaje, které by bylo možné raději investovat do efektivnějších a humánnějších způsobů, jak opravdu pomáhat lidem bojujícím se závislostí.

Kam odsud dál?

Pokud se chcete o problematice války proti drogám dozvědět víc, můžete zhlédnout záznamy z některých našich přednášek. Na záznamu Liberty Eveningu Legalizace marihuany v praxi můžete vyslechnout našeho člena Pavola Fukatsche a americkou zkušenost s legalizací konopí. Na webináři Komu škodí současná drogová politika jsme zase hovořili o situaci u nás s Jindřichem Vobořilem, bývalým koordinátorem pro drogovou politiku. V angličtině také můžete vyslechnout rozhovor European Students for Liberty s Johannem Harim, autorem bestselleru Chasing the Scream o válce proti drogám, nebo navštívit již zmiňovaný web kampaně Studentů za svobodu za ukončení války proti drogám.

Stejně tak budeme rádi, když nám napíšete, nebo dorazíte podiskutovat osobně na některou z našich událostí, a ještě raději, když se k nám připojíte a podpoříte konec války proti drogám!

Komu skutečně škodí současná drogová politika?

Rozhovor s Johannem Harim

Graf č. 1: GABLE, R. S. Acute toxicity of drugs versus regulatory status. 2006. FISH, J. M. Drugs and Society: U.S. Public Policy, 2005. Strany 149-162.
Graf č. 2: TAYLOR, M., MACKAY, K., MURPHY, J., et al. Quantifying the RR of harm to self and others from substance misuse: results from a survey of clinical experts across Scotland. BMJ Open 2012;2:e000774. DOI: 10.1136/bmjopen-2011-000774.
Graf č. 3: Zdroje dat: U.S. Department of Health and Human Services a International Centre for Science in Drug Policy.
Graf č. 4: MCCARTHY, Niall. Then & Now Portugal’s Drug Decriminalization. Statista [online]. 2020. Dostupné z: https://www.statista.com/chart/20616/key-developments-since-portugal-decriminalized-drugs.
Graf č. 5: Clark Warburton, The Economic Results of Prohibition (New York: Columbia University Press, 1932), pp. 23–26, 72.
Graf č. 6: BECKER, Gary a Kevin MURPHY. Have We Lost the War on Drugs?. The Wall Street Journal [online]. 2013. Dostupné z: https://www.wsj.com/articles/SB10001424127887324374004578217682305605070.
Graf č. 7: Zdroje dat: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost: Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021, Zpráva o alkoholu v České republice 2021, Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2021.


Pomozte nám šířit svobodu

Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.

Podpořte nás Sdílet na Facebooku

Sledujte nás!

Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *