26.7.2023 | Filip Blaha | 3 minuty čtení
Legalizace drog nebo úplná prohibice – častá dichotomie, která se vybaví většině lidí při diskuzi o drogové problematice. K oběma těmto protipólům však existuje doplňková, přesněji substituční varianta – harm reduction přístup.
Drogová problematika a její řešení je bezpochyby téma, které v dnešní době vzbuzuje mnoho kontroverze. Jedná se také o téma, u nějž většina lidí vidí pouze dvě možná řešení – legalizaci nebo prohibici. Dalo by se říci, že momentální stav v České republice má blíže k druhému jmenovanému – tedy prohibici spojenou s širokou škálou větších či menších sankcí. Tento systém je však vysoce neefektivní a také nákladný, jak také můžete zjistit v naší brožuře End the Drug War. Navíc jeho primární motivací není návrat závislých jedinců zpět do společnosti, čímž se společnost připravuje o potenciální příjmy a také se zvyšují náklady vzniklé vyplácením sociálních dávek.
Vzhledem k tomu, jaké politické vášně momentálně vzbuzuje legalizace marihuany si lze jen těžko představit v brzké budoucnosti legalizaci vícero drog. Krokem směrem k liberálnímu přístupu by však mohlo být alespoň zavedení programů jako je substituční léčba. Na rozdíl od prohibice řeší příčiny, a ne pouze symptomy problému závislosti a díky její efektivitě se vynaložené náklady státnímu rozpočtu samy splatí.
Substituční léčba
Substituční léčba je jednou z forem harm reduction přístupu. To znamená politiku, jejímž cílem není perzekuce závislých, ale naopak snaha pomoci jim minimalizovat zdravotní rizika spojená s užíváním návykových látek a v ideálním případě jim pomoci znovu se začlenit do společnosti. Substituční léčba pak závislým poskytuje omezené množství medikamentů, které ve slabší míře kompenzují jejich návykovou látku. Díky tomuto programu jsou schopni plnohodnotně fungovat v zaměstnání a nejsou ohroženi zdravotními problémy, jako by tomu bylo u běžných tvrdých drog. Následující model a kalkulace nám pomohou lépe demonstrovat přínos substituční léčby.
Vzhledem k tomu, že rizikoví uživatelé opioidů jsou obvykle nezaměstnaní, mají nárok na sociální dávky. Níže jsou uvedeny potenciální roční náklady plynoucí státnímu rozpočtu z nároků závislých uživatelů opioidů. Tyto náklady zahrnují zdravotní pojištění, které za nezaměstnané platí příslušný úřad práce, podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a v neposlední řadě nepřímé náklady vyplývající z případné trestné činnosti.
Zdroj: Vlastní výpočet na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí.
Roční náklady na jednoho drogově závislého, jak jsou vypočteny v tabulce 1, tak činí 342 016 Kč ročně. Jedná se však pouze o explicitní, tj. přímé náklady. Dalších 238 tisíc korun stát ztrácí formou potenciálních odvodů za osobu, která je v substituční léčbě a je schopna normálně fungovat ve společnosti, a tedy i pracovat. Celkové náklady státního rozpočtu na závislého člověka tak činí zhruba 580 tisíc korun ročně.
Zdroj: Vlastní výpočet na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak již bylo uvedeno, osoba účastnící se substituční léčby je schopna normálně pracovat, a proto platí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Jak je patrné z tabulky 2, čistý roční přínos pro státní rozpočet tak činí 238 080 Kč.
Celkové náklady a výnosy
Celkový počet uživatelů opioidů v ČR v roce 2021 byl odhadnut na 10,2 tisíc a tito uživatelé jsou potenciálními klienty programů substituční léčby. Zároveň roční náklady na substituční léčbu činí 40 000 korun na pacienta. Pro odhad potenciálních přímých ekonomických přínosů substituční léčby zvažujeme několik možných scénářů v závislosti na podílu problémových uživatelů opioidů, kteří do programu substituční léčby nastoupí (prostřednictvím tabulky 3).
Zdroj: Vlastní výpočet na základě údajů Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Podíl 25 % osob podstupujících substituční léčbu odráží současnou situaci v České republice. Pokud se však podaří tento typ léčby učinit dostupnějším a do substitučních programů se dostane více pacientů (reálně např. 50-75 % problémových uživatelů), čistý přínos pro státní rozpočet by mohl činit 2,5 – 3,8 miliardy ročně. V případě zajištění dostatečných zdrojů pro neziskové organizace a instituce, které substituční léčbu řídí a poskytují, se tato možnost ukazuje jako dobré řešení pro státní rozpočet v dnešní době hledání úspor. Ruku v ruce by samozřejmě měla jít dekriminalizace a legalizace návykových látek. Stát by pak mohl alespoň na straně uživatelů vynakládat prostředky, které byly dosud určeny na perzekuci, na poskytování substituční léčby.
Náhledový obrázek obsahuje prvky rawpixel.com z Freepik.com.
Pomozte nám šířit svobodu
Podpořte Students for Liberty v naší činnosti. Díky soukromým příspěvkům můžeme nadále publikovat obsah, vydávat tištěné materiály a pořádat vzdělávací akce. Budeme taky velmi rádi, pokud nám pomůžete rozšířit obsah mezi další lidi.
Podpořte nás Sdílet na Facebooku
Sledujte nás!
Naši aktivitu můžete sledovat taky na sociálních sítích!