07.03.2021 | Richard N. Lorenc
Monopolizované produkty a služby mají tendenci zdražovat, zatímco produkty a služby soutěžící na trhu zlevňují.
Představte si následující. Necítíte se dobře. Vytáhnete telefon a kliknete na Rx aplikaci. Za dvacet minut je u vás doma zdravotník. Odebere vám krev a doporučí doktorovi konkrétní předpis. Ten je poslán do lékárny o ulici dál, která léky doručí opět k vám. Celá akce trvá 20 minut a stojí $20. (Více na toto téma v článku “Vláda zdravotnictví zhoršuje a zdražuje.”)
Zní to neuvěřitelně? Ne nutně. Ne, pokud by zdravotnictví bylo volným trhem. Takto však za posledních 20 let vzrostla cena zdravotní péče o 105 %. To je v ostrém kontrastu s televizním průmyslem, kde se ceny za stejné období o 96 % snížily.
Podívejte se na následující graf vytvořený AEI. Odhaluje dvě důležitá fakta. Zaprvé, neexistuje nic jako agregovaná cenová hladina, jinými slovy, to, co nazýváme cenovou hladinou, je statistická fikce. Zadruhé, ukazuje, že volnotržní průmyslová odvětví díky tržním tlakům nabízejí zboží a služby v stále nižších cenách. Naproti tomu monopolizovaná odvětví mohou díky restrikcím požadovat stále vyšší platby.
Zaměřme se na jednotlivá zobrazená odvětví. Vysokoškolské studium je silně dotováno a regulováno, a ceny rostou. Učebnicový průmysl je ochromen regulací copyrightu, a je závislý na ne zcela dobrovolných kupujících. Péče o děti je jedno z nejvíce regulovaných odvětví vůbec. Ne každý do něj může vstoupit. Každý aspekt poskytování péče je státem kontrolován.
Na druhou stranu, software, hračky a televize (viz: volný trh) existují v relativně volnějším režimu. Trh tlačí ceny dolů.
Vážně to není tak složité. Pokud chcete dobré služby, dobré produkty, inovativní nápady a nízké ceny, pak potřebujete konkurenční trhy. Čím více kontrolujete, tím vyšší jsou ceny a tím horší jsou výsledky.
Původní článek v angličtině najdete zde.
Překlad: Students for Liberty CZ
2 Odpovědi
Mám pocit, že text spojuje představu soukromého podnikání s konkurenčním prostředím. Nezdá se mi, že je to automaticky vztah.
Otočím to: proč veřejnoprávní vlastnictví musí být monopolní?
Dodám: neexistuje třetí možnost? Co družstevní podnik? Co služby poskytované nepodniky (sdruženími, odbory, organizacemi se směsnými podobami vlastnictví, atd.)
Děkuji za podnět a srdečně zdravím
Giorgio: státní služby (nebo soukromé silně dotované služby) mají tendenci soukromě poskytované služby vytlačovat z trhu, dochází k tzv. crowding out efektu. Můžete to pozorovat například na příkladu českého školství – můžete si zaplatit soukromou vysokou školu, ale i v takovém případě dále platíte (v podobě daní) i za státní vysokoškolské vzdělání, které máte dostupné zadarmo. Přesto, že zde možnost podnikat ve školství je za určitých omezených podmínek otevřená, tito podnikatelé jsou vytlačováni státem a tím, co bychom u soukromníka nazvali praktikami nekalé soutěže. Státní poskytovatel služeb (nebo soukromý dotovaný poskytovatel) se pak díky takovému nastavení nemusí příliš bát o své místo na trhu, a není nucen inovovat a dbát tolik na kvalitu služeb, které poskytuje. Je do jisté míry chráněn před tlakem férové soutěže.