Svoboda a zbraně

22.03.2021 | člen SFL

Liberální přístup ke zbraním je značně kontroverzní téma. Není divu, když neustále slýcháme o válečných zločinech, školních masakrech, ozbrojených zločincích, nebo terorismu. Dokáže ale omezení dostupnosti zbraní skutečně zajistit vyšší bezpečí, aniž by příliš zasahovalo do svobody jednotlivce? 

Omezíme kriminalitu?

Často užívaný argument, že snížení počtu zbraní znamená méně smrtí jimi způsobených, je veskrze pravdivý. Země s přísnou legislativou skutečně registrují méně smrtí způsobených střelnou zbraní. Již ale méně zmiňovaný fakt je, že například v USA je zhruba 2/3 úmrtí způsobených palnou zbraní klasifikováno jako sebevraždy, nezřídka kdy spáchané bývalými či aktivními příslušníky ozbrojených sborů. Sebevražda zastřelením je totiž jedna z nejjistějších (více než 80% úmrtnost). Data ze zbytku vyspělých zemí ukazují, že omezení dostupnosti zbraní bude nejspíš znamenat pouze zvolení jiného způsobu odchodu z tohoto světa, spíše než růst násilné kriminality.

Stejně tak i jednotlivé americké státy vykazují korelaci mezi počtem zbraní a úmrtími spojenými se zbraní na obyvatele. Stejně jako vyšší počet aut znamená vyšší počet autonehod, více zbraní ve společnosti znamená více s nimi spojených úmrtí. Je však jen to dostatečným důvodem k jejich omezení?

Nezabiješ

Podívejme se na další graf, znázorňující korelaci zbraní a vražd, namísto úmrtí na obyvatele. Tentokrát více zbraní neznamená více vražd, překvapivě u ozbrojenějších států vidíme o něco málo méně vražd. Stejný trend lze historicky pozorovat v celých státech, kdy přestože v čase narůstá počet držených zbraní, počty vražd v dlouhodobém horizontu klesají.

Zůstaňme u kriminality, tentokrát se však přesuneme do země, která jako jediná prohrála válku s pštrosi – země nesrozumitelného anglického přízvuku a nejhezčí operní budovy – Austrálie. Zde po masové střelbě došlo k razantnímu omezení držení zbraní. Oblíbeným argumentem zastánců regulací je, že po zákazu došlo k razantnímu poklesu vražd, avšak ignorují fakt, že k poklesu dlouhodobě docházelo i před tímto zákazem, po kterém však prokazatelně došlo ke strmému nárůstu případů ozbrojených  přepadení. Zločinci zakázané zbraně totiž překvapivě většinou neodevzdají, jsou to totiž zločinci.

Co když zrovna není policie poblíž?

Jak je možné, abychom díky více zbraním byli naopak bezpečnější? Jednoduše: zbraň je zkrátka především velmi efektivní nástroj obrany. Ať se nacházíme kdekoliv a jsme sebeopatrnější, každému z nás hrozí jisté riziko, že se staneme obětí násilného útoku. Pokud k něčemu takovému dojde, je palná zbraň zdaleka nejefektivnější způsob, jak obrátit rovnováhu sil. 

Narozdíl od mnoha jiných obranných prostředků zbraň umožňuje i velmi drobnému či jinak znevýhodněnému člověku ubránit se podstatně silnějšímu útočníkovi. Není ani zdaleka nutné vlastnit přímo kulomet, na trhu jsou k dostání jiné, dostupnější a snadněji ovladatelné prostředky.

Kromě toho, že potenciální oběti mají díky zbraním mnohem větší šanci zvrátit jinak jasný výsledek útoku, mají zbraně ještě další globálnější efekt: možní útočníci totiž o efektivitě zbraní jako obranného prostředku vědí. Pokud osoba, která vypadá jinak jako snadná oběť, může disponovat zbraní, útok si raději rozmyslí. A to tím spíše, čím více pravděpodobné je, že zbraň skutečně drží, vzhledem k jejich rozšíření v daném státě.

V Česku jsme v tomto ohledu nejliberálnější v Evropě, většinu nesmrtících zbraní si může legálně koupit i žák 1. třídy, přesto jsme jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Na druhé straně stojí například Velká Británie, kde je i pepřový sprej považován za zakázanou zbraň. Přesto – nebo právě proto – je Londýn považován za podstatně nebezpečnější město než Praha.

Právo vlastnit zbraň je zárukou svobody

Od konkrétní praxe a statistik se nyní na chvíli přesuňme do abstraktnější roviny – svobodě jednotlivce jako takové. Právo vlastnit zbraň je vlastnické právo nijak rozdílné od práva vlastnit auto nebo počítač, a umožňuje běžnému člověku obranu nejen vůči běžným zločincům, ale také vůči zločinným vládám.

Nejde přitom jen o možnost přímého partyzánského odboje. Pro běžného člověka, neochotného se pustit do značné rizikové odbojové činnosti, je zbraň využitelná spíše v případě, kdy chce před tyranií uniknout pryč. Z celospolečenského hlediska je pak ozbrojená společnost v mnohem lepší vyjednávací pozici z hlediska legitimity moci. 

Nepopulární plošné represe, typické pro totalitní režimy, se mohou setkat s efektivnějším odporem. Není proto překvapením, že každá totalitní země přísně reguluje možnost civilisty vlastnit zbraň, například socialistická Venezuela plošně zkonfiskovala soukromé zbraně jen pár let předtím, než tamní policie začala střílet do vlastních demonstrujících občanů.

Ale co je nejzábavnější

Mimo výše uvedených argumentů existuje pro vlastnění zbraní ještě jeden důvod. „Kosení papírových terčů“ na střelnici je neuvěřitelná zábava. Kdo to nezkusil nikdy nepochopí. Zajeďte se podívat na nejbližší střelnici, která umožňuje zapůjčení zbraní a zkuste si to na vlastní kůži, nebudete litovat.

Na závěr bych vám doporučil můj starší webinář, který tuto tématiku rozebírá obsáhleji, český odborný server zbrojnice.cz a organizace Liga Libe a LEX, které z velké části nesou zásluhy na našem poměrně kvalitním a relativně svobodném zákonu o zbraních.

Tags:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *